TOP 09: Vláda rozdala bez tendru zakázky za 30 miliard
Bez výběrového řízení
NOVÉ
2
Vláda podle TOP 09 směřuje veřejné zakázky především vyvoleným a svou politikou podporuje korupci. Loni prý zadala více než 3000 zakázek v hodnotě přes 30 miliard korun bez výběrového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla místopředsedkyně strany Helena Langšádlová. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) kritiku odmítají.
„Je zřejmé, že vládní strany, které měly plná ústa boje proti korupci, korupční prostředí naopak zhoršují a chovají se v přímém rozporu se svými sliby,“ řekla Langšádlová. Současný koaliční kabinet sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců je podle opoziční strany nejméně transparentní v historii zadávání veřejných zakázek. Navíc se prý také brání přijetí zákona o registru smluv.
Langšádlová dnes na tiskové konferenci uvedla, že Česká republika je objemem netransparentních veřejných zakázek nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Novinářům TOP 09 poskytla data občanského sdružení Oživení, podle nichž bylo Česko v této oblasti nejhorší v roce 2013, kdy zemi vedl koaliční kabinet Petra Nečase (ODS) a posléze úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Mezinárodní srovnání za rok 2014 TOP 09 neposkytla.
Babiš se proti kritice TOP 09 ohradil. „To si pan Kalousek dělá legraci, ne?“ podivil se nad výhradami opoziční strany. Zakázky bez výběrového řízení jsou podle něj jen dědictvím IT zakázek z minulosti, které vláda zdědila a které musela dělat se stávajícími dodavateli. „Nevím, kdo je transparentnější než my,“ řekl ČTK s tím, že jeho úřad například zveřejňuje tzv. open data.
Kritiku si nechce připustit ani Sobotka. „Naše vláda výrazně zvyšuje počet zakázek, které se zadávají ve výběrových řízeních,“ reagoval. České televizi také řekl, že za minulý rok se neobjevil jediný skandál, který by se týkal zadávání veřejných zakázek.
Z dat Oživení také plyne, že vůbec nejvíce veřejných zakázek bez výběrového řízení v posledních čtyřech letech zadala dvojice vlád v roce 2013, kdy jejich celková hodnota dosáhla 38,9 miliardy korun. Výrazně větší část z této sumy přitom spadá do období Rusnokovy vlády.
