Univerzita hrozila studentce exekucí, peníze chtěla neoprávněně
Nečekaná obsílka
NOVÉ
To, že vám může doma na dveře zabouchat exekutor s tím, že vám z dob studií zbyly nějaké neuhrazené poplatky, není žádnou novinkou. Co když jste ale všechno řádně uhradili? Své absolventce hrozila Univerzita Palackého exekucí dokonce dvakrát. Peníze za školné od ní přitom podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vybrala neoprávněně.
„Asi před dvěma týdny mi přišel od rektorátu dopis s modrým pruhem. Škola mi hrozila, že pokud nezaplatím čtyři tisíce, věc předá exekutorům. Strašně mě to polekalo a okamžitě jsem začala přemýšlet, jestli jsem nezapomněla vrátit nějaká skripta do knihovny. Pak jsem zjistila, že po mě vymáhají nezaplacenou splátku za školné, kterou jsem ale uhradila,“ popsala deníku ECHO24.cz Jana Pláteníková.
Doklad, že nic nedluží, absolventka olomoucké univerzity dohledala a škole zaslala. „Omluvili se mi, že se spletli. Prý šlo o chybu v návaznosti systémů. Celkem mě to ale vyděsilo a nemít v ruce potvrzení, že mám vše zaplaceno, raději bych poplatek uhradila znovu,“ doplnila Pláteníková.
„Omlouváme se za nedopatření, bohužel platby z období září 2012 a březen – květen 2013 nejsou evidovány ve studijním systému STAG. Prosím berte výzvu k úhradě poplatku za bezpředmětnou,“ citovala bývalá studentka z emailové korespondence s rektorátním oddělením pro studium Univerzity Palackého. Škola se k případu odmítla vyjádřit s odkazem na ochranu osobních údajů.
Chyba v systému, nebo nepořádek?
Aktuální výzva k uhrazení poplatku se týkala dluhu uznaného k datu 23. 1. 2012. „Nejenže po mě chtěli více než tři roky starý poplatek, který by měl být už promlčený, což jsem si uvědomila až později, dopis měl datum 10. 6. 2015 a došel mi 13. 7. 2015. Tedy více jak měsíc poté, přičemž moje reakce podléhá lhůtě,“ komentovala dokument dále Pláteníková.
Není to přitom poprvé, co škola svoji někdejší studentku obeslala s tím, že neplatí své závazky. „Už před dvěma lety po mě požadovali jednu splátku, která jim prý chyběla. Já ji ale doložila,“ pokračovala absolventka univerzity. Studijní oddělení proto platbu prověřilo na účtárně. „Řekli mi, že jsem neuvedla variabilní symbol, takže se jim platby nespárovaly. Vyžádala jsem si pak potvrzení od právního oddělení, že mám vše řádně splaceno,“ doplnila.
Jana Pláteníková ukončila pětileté studium na teologické fakultě na jaře 2011, ke státnicím ale šla až v lednu následujícího roku. Škola ji proto vyměřila poplatek za delší studium, jeden semestr studia navíc ji měl stát 30 tisíc. Podala odvolání a škola ji ho nakonec snížila na 15 tisíc. Domluvili se na splátkovém kalendáři a od září 2011 platila univerzitě každý měsíc tisícovku.
Exekuce jako poslední možnost
K předání dluhu studenta exekutorovi dochází podle univerzity až v krajním případě. „Snažíme se studenty včetně těch bývalých nejdříve obesílat výzvami, exekuce je opravdu až poslední možnost,“ uvedla pro ECHO24.cz vedoucí studijního oddělení Monika Smitková z Univerzity Palackého v Olomouci. Smitková současně odmítla, že by se studenti bez potvrzení o platbě nemohli vůči obsílkám bránit.
„Stačí, když student ví, že poplatek uhradil. Přes účtárnu se pak snažíme platby dohledat. Stačí, aby bylo jenom jedno číslo ve variabilním symbolu špatně a platba se pak ke studentovi nepřiřadí,“ poznamenala s tím, že poplatky spojené s prodloužením studia musí vybírat ze zákona a mají na to deset let.
Čtěte také: Univerzita skladuje v lihu mrtvé Židy z nacistických pokusů
S desetiletou promlčecí lhůtou pracuje většina českých vysokých škol. Odkazují se na platné právní předpisy, předně na občanský zákoník, jehož výklad ale není podle odborníků v tomto případě tak jednoznačný.
„U soukromých osob je podle občanského zákoníku lhůta, do které po nich lze vymáhat dluh, tři roky. Hranicí deseti let si stát hlídá hlavně právnické osoby kvůli výběru daní,“ komentoval pro deník ECHO24.cz advokátní koncipient Vít Křížka z advokátní kanceláře Kalendová, která se poplatky spojenými se studiem na veřejných vysokých školách dlouhodobě zabývá
„Vysoké školy jsou ale někde mezi. V případě dlužníků z řad studentů bych se ale i s ohledem na zákon o vysokých školách přiklonil spíše k té tříleté lhůtě,“ dodal Křížka. „Studenti by si také měli pohlídat, jestli jim škola nevyměřila poplatky nezákonně tak, jak to bylo v případě Masarykovy univerzity,“ připomněl spor z roku 2013, kdy Nejvyšší správní soud dal za pravdu studentům školy.
Školy vybíraly poplatky neoprávněně
Výše poplatků za delší studium musí být totiž podle zákona o vysokých školách přesně vyčíslena ve statutu školy, nebo alespoň popis výpočtu, jak se k částce dojde. Brněnská univerzita ale konkrétní částku pro příslušný akademický rok upravovala opatřením děkana a ve svém statutu, tedy základním dokumentu pro fungování školy, na něj pouze odkazovala.
„Rozhodnutí soudu respektujeme. S cílem předejít případným dalším soudním sporům poplatky za prodlouženou dobu studia budou pro příslušný akademický rok stanoveny v nejnižší zákonem určené výši – tedy přibližně čtyři tisíce korun za každých započatých šest měsíců namísto dosavadních 15 až 24 tisíc,“ informoval tehdy rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
„Výše poplatků musí být uvedena ve statutu školy a nelze tuto povinnost přenášet na jakýkoli jiný orgán, rozhodl v roce 2013 soud.“
Není to ale jenom případ Masarykovy univerzity v Brně. Výši poplatků neměla řádně stanovenou ve statutu ani například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nebo Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, upozornil dále advokátní koncipient Křížka.
Vyčíslení sumy, kterou mají studenti, když prodlužují studium, zaplatit, chybělo i v dokumentech Univerzity Palackého. Ve statutu z roku 2010 v pasáži, která se týká poplatků spojených se studiem, se odkazuje pouze na pozdější rozhodnutí rektora školy. Aktuální statut z roku 2014 už konkrétní čásku obsahuje, řečena je v příloze dokumentu.
„Nejvyšší správní soud v roce 2013 rozhodl, že výše poplatků musí být uvedena ve statutu školy a nelze tuto povinnost přenášet na jakýkoli jiný orgán,“ řekl Křížka. „A když se Univerzita Palackého v tehdy platném statutu odkazovala na opatření rektora, lze z toho usuzovat, že poplatky neoprávněně vybírala i ona, čemuž by také odpovídala i doba, kdy vydala aktuální statut,“ dodal.
Vedení Univerzity Palackého se k věci nebylo zatím schopné vyjádřit kvůli dovolené kompetentních osob. „Tato záležitost je složitější a zaslouží si odborné vyjádření, které ale v současné chvíli nemám vzhledem k letním dovoleným k dispozici,“ reagovala na dotaz deníku ECHO24.cz mluvčí školy Gabriela Sýkorová.
