Žalobce obvinil argentinskou prezidentku. Byl nalezen mrtvý

Argentinského státního zástupce, který nedávno podal žalobu na prezidentku Cristinu Fernándezovou, nalezli v neděli mrtvého v jeho domě v Buenos Aires. Příčinu smrti vyšetřovatelé zatím odmítli komentovat, uvedl v pondělí argentinský deník Clarín. Alberto Nisman obvinil hlavu státu z údajného krytí pachatelů atentátu na židovské charitativní organizace v hlavním městě v roce 1994.

Nismanovo tělo údajně leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění, zbraň prý policie nalezla poblíž těla. Právě v pondělí měl Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernándezové a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi.

Podle vyšetřujícího státního zástupce pitva vyloučila cizí zavinění. Zda spáchal prokurátor Alberto Nisman, u jehož těla se našla střelná zbraň, sebevraždu, mají potvrdit až další testy.

YAHOO!: Aparece muerto el fiscal que acusó a Cristina Fernández de encubrir un atentado iraní https://t.co/j5If39Nm1N pic.twitter.com/aesAMHqcCd

— Opy (@OpyMorales) 19. Leden 2015

Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.

Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. "Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy," uvedl Nisman minulý týden.

„Bláznivé a neústavní obvinění“

Vláda jeho tvrzení označila za "bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní". Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.

Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu "mohl skončit mrtvý".

V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací "komise pravdy", v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl. 

Čtěte také: Izraelský vrtulník zabil bojovníky Hizballáhu, i syna bývalého velitele