Sněmovna bude řešit rozdělování peněz školám. Opozice: Je to rozvrat
KRITIKA NOVELY ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
NOVÉ
Sněmovna by se v úterý v prvním čtení mohla zabývat další novelou školského zákona z pera ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD). Ta tentokrát přináší zásadní změnu ve financování školství. Peníze by se už neměly rozdělovat podle počtu žáků, ale podle odučených hodin. Návrh ale kritizuje opoziční ODS a také TOP 09. Ta přichází se svoji vlastní změnou, podle níž by se měly sloučit mzdové a neinvestiční náklady, tak jako to je u vysokých škol. To by mohlo problémy s nedostatkem peněz částečně vyřešit.
„Ministryně Valachová pokračuje v rozvracení českého školství. Financování škol je potřeba změnit, ale ne takto,“ kritizuje pro server ECHO24 vládní návrh šéf ODS poslanec Petr Fiala. Už dříve se k návrhu negativně vyjádřil expert pro školství za ODS Václav Klaus ml., který jej dokonce označil za finanční inkluzi.
Kriticky se k návrh staví také TOP 09. „Ten návrh podle mě nepovede ke zkvalitnění výuky, tak jak argumentuje paní ministryně. Cokoliv bude ve škole nadprůměrné, bude podle nového systému nezaplatitelné. Školy se tak budou vyhýbat všem nadstandardům,“ vysvětluje serveru ECHO24 poslankyně a expertka TOP 09 pro školství Anna Putnová.
Kraj má fungovat jako průtok a nedělit peníze mezi školy
Novela školského zákona přináší totiž zásadní změnu ve věci financování jednotlivých škol. Zatímco dříve škola dostala finanční prostředky na základě počtu žáků, novela počítá s tím, že finance budou přidělovány podle počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Reforma se má přitom týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, také konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce.
Podle Putnové není ale v pořádku ani fungování financování na žáka. „Ten současný systém není špatný, je transparentní. Problém je, že nefunguje,“ říká Putnová. Podle ní je zásadní problém, že v roce 2008 při vzniku krajů nedošlo k jasnému vymezení kompetencí. „Mělo se jasně říct, že kraj je jenom průtokový systém. Kraje si teď rozdělují finance podle svého uvážení a například ubírají základkám a více posílají středním školám,“ kritizuje současný systém Putnová.
„Máme na papíře docela dobrý systém, který se ale v praxi nepodařilo zrealizovat. Tak se teď vymyslel nový systém. Já se ale ptám, proč by se jim to tentokrát mělo podařit zrealizovat,“ dodává Putnová, podle které ministryně školství tlačila na to, aby šel zákon do prvního čtení o prázdninách, tedy v době, kdy mají učitelé a ředitelé prázdniny. Zákon by přitom podle Putnové potřeboval více času.
Za funkční považuje současný systém i Fiala. „Současný systém je jednoduchý a spravedlivý. Místo něj paní ministryně zavádí komplikovaný systém s koeficienty a parametry, který bude nepřehledný a neefektivní. Potřebujeme jít úplně jinou cestou, toto je krok zpátky,“ myslí si Fiala.
Dejme důvěru školám
TOP 09 se proto snaží najít cestu k lepšímu financování školství a přichází s vlastní změnou, která se má týkat rozdělení finančních prostředků. „Chceme navrhnout, aby se spojily mzdové a neinvestiční prostředky. V současné době se v rámci nich peníze nemůžou zaměňovat a při těch nabitých rozpočtech peníze v jedněch nebo druhých chybí,“ popisuje podstatu změny Putnová.
Školám by se tak měla dát větší důvěra v to, že peníze, které jim od státu přichází, dokážou rozumě „utratit“ samy. Podle Putnové podobná úprava proběhla hladce už před 8 lety v rámci vysokých škol. „O žádných excesech nikdo neslyšel. Tohle by školám hodně pomohlo,“ myslí si.
Koncept nového financování vítají naopak školské odbory. „Tento koncept vznikal už za pana ministra Chládka, paní ministryně Valachová tomu teď dala nový impulz, v tom návrhu nám vyšla vstříc, takže my ho víceméně podporujeme,“ uvedl pro server ECHO24.cz už dříve předseda školských odborů František Dobšík.
Změna financování školství je další v řadě změn, které se Valachové daří prosadit. Na konci května se jí podařilo i přes veto prezidenta Miloše Zemana protlačit první novelu školského zákona, která obsahuje významné změny především pro mateřské a střední školy. Od příštího roku totiž zavádí povinný poslední rok mateřské školy, pro střední školy potom sjednocené přijímací zkoušky.
V roce 2020 budou muset středoškoláci povinně absolvovat maturitu z obávané matematiky. Už dříve se jí také podařilo prosadit kritizovanou inkluzi, od září by se tak ve školách měly v běžných třídách vzdělávat děti, které jsou nějakým směrem znevýhodněné.
