Novinářské pohádky o Oleo Chemical

Každý asi někdy v médiích našel pokroucený obraz lidí a skutečností, které osobně zná. Většinou nezbude, než to s povzdechem přejít. Ale mediální manipulaci v případu Oleo Chemical už mlčením přejít nechci. Novináři totiž paradoxně očerňují investory z RAVAKU, kteří byli v Oleo Chemical podvedeni.

Společníci z rodinné firmy RAVAK, úspěšní 25 let v koupelnovém byznysu, investovali dvěma podílníkům Oleo Chemical na dokončení vývoje jejich technologie výroby biopaliv. Ale ani po několika dalších investicích a půjčkách nebyla plná výroba dotažena. Podezření z finančních manipulací v Oleo Chemical potvrdila kontrola a nakonec i typický tragikomický obrázek – oba spolumajitelé nevyrábějící firmy Oleo Chemical si každý, hned po investici, pořídili vůz Porsche Panamera, drahé hodinky…

Společníci RAVAKU se pokusili dostat ke svým penězům další investicí do získání majoritního podílu v Oleo Chemical, podáním trestních oznámení, sběrem informací a prací špičkové právní kanceláře. Zatím marně, naopak je proti nim vedená silná kampaň, pohlcující spoustu novinářů, u kterých bychom předpokládali, že jsou profesionálové a seznámí se s oběma stranami mince.

Ve sporu o peníze utopené v Oleu našli odpůrci investorů z RAVAKU nejsilnější možné PR téma – mýtus o propojení s A. Babišem. Opakovaně předkládaná tvrzení o snaze A. Babiše ovládnout Oleo Chemical se může hned z několika důvodů (odvětví, dříve prezentované kauzy atd.) jevit racionální. Hlavní spojující linkou je tu společník RAVAKU Jindřich Vařeka mladší, který za hnutí ANO úspěšně kandidoval na starostu Příbrami. Přestože je to jediné spojení a J. Vařeka mladší není již několik let členem exekutivy RAVAKU, ani není aktivní ve sporu o Oleo, k vypuštění publicistického džina to úplně stačí.

Články zasahují silnými titulky: „Hra Babišovy party o miliardy. O co jde v kauze Oleo Chemical – Sedět jde nevinný člověk Jirounek – Soud osvobodil muže, kterého se Babišově partě podařilo kriminalizovat – Kamil Jirounek, případ jak pro VONS“. Prostřednictvím krátkých střihů s křičícími názvy šíří tyto články informace spíše „podprahově“. I když je moc nečteme nebo z nich nejsme moudří, v rámci eliminace budoucích rizik si většinou zapamatujeme toho špatného (nebezpečí), zvláště ve spojení s někým, koho už negativně bereme (trvalá hrozba).

Ale v Oleo Chemical byli podvedeni investoři z RAVAKU, kteří nejsou žádnou Babišovou partou. Jsou to pracovití lidé z rodinné firmy, obraní o tvrdě vydělané peníze. Investovali v dobré vůli a nezaslouží si, aby si z nich novináři dělali střelivo do „svaté války proti A. Babišovi“ a současně se tím odkláněla pozornost od původců problému – původních společníků Olea.

Jeden z nich, „případ jak pro VONS“, byl už pravomocně odsouzen, protože na telefonu zatčeného člena podsvětí našla policie nahrávku, jak si „objednává“ falešnou směnku, ve snaze odvrátit soudní výkon vlastní, skutečně vystavené směnky. Nejvyšší soud jej však v červnu propustil z vězení, protože se nepodařilo (procesně správně) prokázat, že o falšování směnky věděl. Ve článku výše (Echo24, 18.7.2017) je vedle prohlášení autora, že o jeho vině či nevině nic neví, kouzelná věta: „Jirounek si v zápalu boje pořídil směnku proti Vařekovi, která byla falešná.“ Ale odvracení vlastního kolosálního dluhu falešnou směnkou přece není „faul v zápalu hry“, ale trestný čin, který už žádné osobní charisma a kouzlo nevymaže. To by mělo být jasné zapálenému bojovníkovi, novináři i soudci…

Za tým RAVAKU se tak poslední roky tomuto případu věnuje denně sedmdesátiletý zakladatel firmy a šéf výroby. Neužívá si důchodu, ani prosperujícího podniku, bojuje s podvodníky. To vše za jejich značného odporu, protižalob a protiútoků, kdy třeba otázky obhájců při jeho svědecké výpovědi trvaly dva dny po osmi hodinách v kuse, jen s malými přestávkami. To už se i mladší a zdravější člověk musí zatraceně soustředit, aby se nenechal zmást.

Říká se „lepší hrůzný konec, než hrůza bez konce“. Život máme jen jeden a dá se užít lépe, než vedením nekonečného sporu. Na druhé straně je třeba si vážit lidí, kteří jdou po podvodnících takto důsledně. Na celý spor musí vynaložit spoustu dalších prostředků a veliký kus vlastního života. Bez jejich boje by ale právní jistota v naší zemi byla výrazně nižší, podvádění a rozmařilost na cizí účet o to lákavější. Všichni bychom jim měli pomáhat minimálně tím, že si uděláme jasno a nenecháme se strhnout sebelepší kampaní.

Toto je má verze příběhu. Se společníky RAVAKU spolupracuji 15 let, dobře znám je i jejich případ. Jestli tu můžu být ještě objektivní, to nevím. Ale cítil jsem povinnost sdělit jiný příběh než tu dlouho předkládá mediální kampaň, sycená charismatickými podvodníky, posedlostí novinářů, přesvědčených o vlastní „nezaujatosti“ a možná i zákulisní hrou dalšího zájemce o Oleo Chemical…