Vstup Turecka do EU v nedohlednu. Rakousko je razantně proti
Jednání v Bruselu
NOVÉ
1
Tvrdý postoj Rakouska, které trvalo na zmrazení přístupových rozhovorů mezi EU s Tureckem, v úterý v Bruselu znemožnil přijetí společného postoje celé unie k rozšiřování bloku. Turecko je jen jednou – byť nyní kvůli migrační krizi zřejmě nejviditelnější – z několika zemí, s nimiž unie přístupová jednání vede.
„Je jasné, že Rakousko chtělo svoji pozici prezentovat opravdu tím nejdramatičtějším možným způsobem. To znamená říci všem, že v žádném případě neustoupí ze svých pozic,“ řekl českým novinářům náměstek ministra zahraničí Jakub Dürr.
„Jedna ze zemí nebyla schopna podpořit kompromis, který za přijatelný pokládalo všech ostatních 27 členů,“ poznamenal po schůzce slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, Rakousko přímo nejmenoval. Návrh Vídně na úplné zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem byl pro ostatní země podle českého náměstka Dürra na jednání nepřijatelný.
Evropská unie potřebuje Ankaru k řešení migrační krize a jarní dohoda bloku a Turecka výrazně snížila počty migrantů přicházejících z Blízkého východu do Řecka. V hlavních městech většiny zemí EU zatím převládá postoj, že právě přístupová jednání představují pro unii rámec, v němž je možné se s Tureckem smysluplně bavit o otázkách jako je právní stát, dodržování lidských práv či nezávislost soudnictví nebo médií.
Rakušanům ale vadí poslední vývoj v Turecku, především reakce úřadů na letní nepodařený pokus o vojenský puč. Ostatně EU samotná tvrdé represe několikrát odsoudila a zastavení přístupových jednání žádal také europarlament.
„Bylo by chybou pokračovat v přístupových jednáních jako kdyby se nic špatného nedělo,“ řekl v Bruselu novinářům rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz.
Pokračování v lednu
Spor by se ale podle diplomatů ve čtvrtek, kdy se v Bruselu schází summit EU, neměl zopakovat. Alespoň si to nepřeje Donald Tusk, který bude setkání prezidentů a premiérů osmadvacítky řídit. „Dal jasně najevo, že tohle je naše odpovědnost,“ podotkl dnes Lajčák.
O přístupových rozhovorech s Tureckem tak budou opět diskutovat zřejmě až ministři zahraničí na některém jednání v lednu.
Důvody tvrdého rakouského postoje jsou podle Dürra zřejmě ve vnitřní rakouské politice, kde se debata v posledních měsících vyhrotila. Vídeň se ale zároveň snaží „minimalizovat škody“, které její postoj znamená pro kandidátské země ze západního Balkánu. „Jsou státem, který podporuje rozšiřovací proces, nicméně s vyloučením jedné ze zemí, se kterou se jedná,“ poznamenal český náměstek.
Místo společných závěrů tak mohlo slovenské předsednictví představit jen svou deklaraci o stavu vyjednávání nejen s Tureckem, ale také s Černou Horou, Srbskem, Makedonií, Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem. „Řeknu to na rovinu, doufali jsme ve víc,“ řekl Lajčák. Deklarace podle něj zdůrazňuje, že proces rozšiřování zůstává klíčovou evropskou politikou a je „strategickou investicí“ do stability Evropy. „Zdůrazňujeme, že pokud země splní své povinnosti a provedou reformy, musí EU splnit svou část závazků,“ podotkl Lajčák.
