Transgas má ještě šanci. Proti ministerstvu se postavil NPÚ

Soubor budov Transgas ze sedmdesátých let, u kterého zatrhlo ministerstvo kultury povýšení na kulturní památku a otevřelo tak cestu k jeho zbourání, má patrně ještě určitou šanci. Proti verdiktu ministerstva se kromě Klubu Za starou Prahu postavilo také generální ředitelství Národního památkového ústavu (NPÚ), které podle informací deníku Echo24 podalo podnět k jeho přezkoumání.

„Generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková odeslala v průběhu minulého týdne ministru kultury podnět k přezkoumání rozhodnutí ministerstva kultury ve věci neprohlášení souboru budov Transgas za kulturní památku. Podáním podnětu využil Národní památkový ústav možnost, kterou mu v tomto případě dává správní řád,“ uvedl pro Echo24 mluvčí NPÚ Jan Cieslar.

Soubor tří staveb mezi ulicemi Vinohradská a Římská, za jehož návrhem stáli architekti Ivo Loos, Jindřich Malátek, Václav Aulický a Jan Eisenreich, rozhodlo ministerstvo kultury loni na podzim. Verdikt zněl, že mezi kulturní památky Transgas zařazen nebude. Přestože ministerstvo uznalo, že se jedná o neobvyklé dílo.

Jenomže tím zároveň úřad umožnil, aby soubor budov jejich majitel zboural, což už v minulosti avizoval. Transgas patří společnosti HB Reavis miliardáře Ivana Chrenka, který chce komplex nahradit stavbou podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Nový několikapatrový objekt má nabídnout kancelářské prostory, ale i místa pro restaurace, obchody a parkování.

Národní památkový ústav není jediný, komu se takový konec souboru budov postavených v duchu brutalismu, nelíbí. Proti zbourání a rozhodnutí ministerstva se už dříve ohradil také Klub Za starou Prahu. „Podali jsme podnět adresovaný na ministra kultury a ministr odpověděl krátkým dopisem,“ uvedla předsedkyně klubu Kateřina Bečková pro Echo24 s tím, že ministr slíbil, že si na věc udělá vlastní názor poté, co bude mít na stole stanovisko rozkladové komise.

Čtěte také: Zbourat Transgas? Je unikátní, protestuje Klub Za starou Prahu

Bečková už v minulosti uvedla, že není třeba budovy hned bourat, ale dají se pro ně najít nová využití. Podobného názoru je také NPÚ, podle kterého nabízí celý komplex při vhodném režimu památkové ochrany kultivovanému majiteli dostatečné možnosti pro celkovou rehabilitaci a nové využití, jak uvedl mluvčí Cislar. Právě využitelnost prostor Transgasu kritici zpochybňují a poukazují také na to, že měl původně být součástí většího urbanistického záměru.

Národní památkový ústav oceňuje na komplexu vysokou míru autenticity, kterou si zachoval až do dnešní doby. „Soubor budov Transgas je významným dokladem poválečné československé architektury, vyznačující se osobitou tvůrčí schopností předních architektů a techniků a mající mimořádné hodnoty historické, umělecké a technické,“ uvedl mluvčí úřadu Cieslar.

Zároveň podle NPÚ dokládá osobitý pohled autorů, který se jim podařilo i v tehdejších sedmdesátých letech prosadit. „Z architektonického pohledu patří soubor k těm, u nichž zvítězil osobitý pohled a úsilí autorů. Podařilo se u něj vymanit se z okovů tehdejšího centrálně řízeného hospodářství a vytvořit nezaměnitelnou architekturu – ať už v urbanistickém měřítku, v unikátním konstrukčním řešení, autorsky spjatém se sousední památkově chráněnou budovou Federálního shromáždění a především ve výrazu exteriérů a interiérů,“ dodal Cieslar.

Čtěte také: O co přijdeme, když zbouráme normalizační budovu Transgasu?