Číňané spěchají na pomoc Asadovi. Budou cvičit jeho vojáky
Peking se začíná více angažovat v Sýrii
NOVÉ
1
Přestože Čína svými vyjádřeními opakovaně podporovala vládnoucí režim syrského prezidenta Bašára Asada, zůstávala tato mocnost v rámci konfliktu v této zemi spíše stranou. Od povzbudivých slov se ale komunističtí funkcionáři rozhodli přistoupit k činům a vyslat na Blízký východ malý počet svých jednotek. Ty by měly pomoci syrské armádě s výcvikem, doplní je navíc i několik humanitárních misí. Informaci od agentury Sin-Chua převzal The Telegraph.
Dosavadní vývoj blízkovýchodního konfliktu zřejmě představitele čínského režimu znepokojuje natolik, že se rozhodli zapracovat aktivněji na jeho řešení. Do Sýrie tak vyslala vojenskou delegaci pod vedením kontraadmirála Guana Yufeie, který má na starosti mezinárodní vojenskou spolupráci. Po jednání se syrským ministrem obrany Fahdem Jassemem al-Frejjem se oba státy dohodly na spolupráci.
Čína „hodlá posilovat kooperaci s našimi syrskými protějšky,“ citovala čínská agentura závěry schůzky. „Došli ke konsenzu, zahrnujícímu zlepšení školení personálu. Čínská armáda navíc poskytne Sýrii humanitární pomoc,“ doplnila později Sin-Chua.
V rámci tohoto výcviku by měl Peking poskytnout zejména experty, kteří budou mít za úkol syrské vojáky vycvičit pro lepší manipulaci s ostřelovacími puškami, kulomety, ale také raketomety.
Návštěvu Blízkého východu využil čínský admirál také k setkání s ruským generálem Sergejem Chvarkovem, který má na starosti dohled nad vojenskými akcemi, k nimž dochází mezi syrskými rebely a vládními jednotkami. Předpokládá se, že oba muži spolu hovořili o dalším postupu svých zemí na poli tohoto válečného konfliktu.
Čína s Moskvou společně vystupují jako obránci legitimity vlády Bašára Asada v Sýrii. Oba státy na půdě OSN zablokovali rezoluci, která měla tento režim odsoudit. Na rozdíl od Ruska ale Čína až dosud syrského prezidenta nepodpořila žádnou reálnou akcí.
Motivací pro podporu současné syrské vlády je pro Čínu zřejmě nejen obava o osud jednoho z mála přeživších autokratických režimů na světě, ale rovněž pragmatismus. Dosavadní válka v Sýrii totiž podle některých pekingských vládců soustřeďuje muslimské bojovníky na Blízkém východě a zabraňuje jim tak v expanzi směrem na východ.
