Nebudeme Brity, ale Bulhary střední Evropy

Tuzemská ekonomika překonala krizi stejně obratně jako vyspělé liberální ekonomiky v čele s Velkou Británií a stejně jako Británie dnes zažívá rychlejší růst než zbytek Evropy. Nadějné vyhlídky může zmařit neuvážený zásah vlády Bohuslava Sobotky do pracovního trhu, kterým je zavedení tzv. elektronické evidence tržeb (EET) čili on-line pokladen, umožňující úřadům přímý dohled nad podnikáním.

Plán slona v porcelánu

Existují v Evropě jen čtyři země, kde během krizového období po roce 2008 významně přibylo živnostníků. V Nizozemsku o čtvrtinu, ve Velké Británii o pětinu, v Česku o patnáct procent a v Belgii o desetinu. Zmíněné země vesměs překonaly krizi bez velké nezaměstnanosti či jiných sociálních potíží. „Je to jasný doklad podnikatelského ducha, inovací a budoucího ekonomického růstu,“ hodnotily britské výkony vládě nakloněné noviny.

Vzor Nizozemců, Britů, Čechů a Belgičanů se vyplatilo sledovat dvěma zemím, které patřily během krize k nejhůře postiženým. Hospodářské probuzení zajistil po roce 2010 Španělům a Irům desetinový přírůstek nových firem.

Ve čtyřech zemích v té době naopak došlo k velkému poklesu nezávislých podnikatelů. V Chorvatsku jich po roce 2008 ubylo 40 procent, v Portugalsku necelá třetina, v Maďarsku a Bulharsku patnáct procent. Zmíněné země mají kromě toho, že je krize zasáhla citelněji a že trpí vysokou nezaměstnaností, ještě jednu věc společnou. Ve všech byly jako součást úsporných opatření zavedeny povinné registrační pokladny. V Portugalsku jejich klasická verze s fiskální pamětí, v Bulharsku a Chorvatsku s elektronickými terminály on-line připojenými na finanční úřady, v Maďarsku rovněž elektronický model předkládající tržby úřadům jednou denně.

Zkušenosti z nedávné doby nedokazují, že je podpora vzniku malých firem a živností nezbytným předpokladem ekonomického vzestupu. Nakonec nejlépe krizi překonalo Německo, které sází na plnou zaměstnanost ve velkých firmách. Historie posledních let také není důkazem, že restrikce nezávislého podnikání přivolá krizi, protože Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko i Portugalsko zasáhla už před zavedením pokladen.

Krizová bilance podpořená daty Eurostatu ukazuje něco jiného. Dobře promyšlený plán pro oživení pracovního trhu může ekonomice pomoci stejně jako odbourání regulací, naopak neuvážený zásah má zpravidla negativní dopad. Zdá se přitom, že zavedení on-line pokladen zasáhne pracovní trh opravdu silně. Tuzemská politická reprezentace hodlá od příštího roku zavést bulharsko-chorvatský model on-line pokladen a balkánský vzor následuje i v tom, že se o důsledky pro pracovní trh nezajímá. Pokud má nějaký plán, dal by se nazvat „strategií slona v porcelánu“. 

Celý text Petra Holuba přináší aktuální vydání Týdeníku Echo.