Proč Echo24 bojuje proti Babišovi jen na oko?
Nejeden pozorovatel politického dění v minulosti poznamenal, že politika má ze všech oblastí nejblíže k divadelnímu představení. Akorát jsme přitom všichni platícími diváky z donucení. Někdy těmto hrátkám a rolím podlehnou i renomovaní komentátoři.
Komentátorka Echo24 Lenka Zlámalová se o víkendu rozohnila nad “agresivními křiklouny” z Rekonstrukce státu, protože si dovolili věnovat kampaň “svým” devíti reformním zákonům, místo aby dělali kampaně na podporu různých antibabišovských návrhů ve sněmovně. Dokonce píše, že jsme si návrhů celé jaro nevšimli. Ona sama i její deník přitom opakovaně torpédují registr smluv – zatím jediný konkrétní zákon, který by na firmy ministra financí nějak dopadal a nutil je zveřejnit co, za kolik a za jakých podmínek se státem obchodují.
Zdá se, že zde komentátorka možná příliš podlehla svému přání a politickému divadlu.
Komentátoři tu samozřejmě nejsou od toho, aby vyhledávali informace. Jinak by si paní Zlámalová určitě jako zkušená novinářka zjistila, že k různým “Lex Babiš” se členové platformy nevládních organizací vyjádřili například v březnovém komentáři pro Právo, blogu nebo v červnovém komentáři pro IHNED.cz. Zákony pravidelně sledují členové pracovních skupin Rekonstrukce státu k jednotlivým zákonům a pravidelně k nim zasílají své komentáře všem poslancům během celého legislativního procesu.
Právě proto, že jsme si různých antibabišovských návrhů všímali, můžeme konstatovat, že až na jednu výjimku zatím žádný z nich nepůsobil jako dotažený pokus s přesvědčivým plánem, jak jej prosadit.
Asi první “Lex Babiš” inicioval Bohuslav Sobotka na sjezdu strany, když navrhl, aby se zastropovaly dary stranám a výdaje na kampaně. Následně ale ČSSD o reformu financování stran a kampaní poněkud ztratila zájem a do sněmovny poslala zákony s takovými zadními vrátky, že by jimi asi prošel i celý Agrofert nebo ČEZ.
I pozměňovací návrhy k zákonu o střetu zájmů, o kterých Lenka Zlámalová píše, jakkoliv dobře míněny, mají vždy různé háčky.
Například spoléhají, že jejich dodržování bude vymáhat jako dosud místně příslušný obvodní úřad, tedy v případě Andreje Babiše “přestupkáři z Počernic”. Na naše doporučení, aby zákon o střetu zájmů začal vymáhat přeci jen silnější úřad nebo ministerstvo, koalice ani opozice nereagovala.
Dalším háčkem je, že žádný z návrhů nebrání převedení majetku Andreje Babiše (ať už Agrofertu či médií) na rodinné příslušníky či bílé koně. Třetím bolavým místem je, že ani Jan Chvojka, ani klub TOP09 si pro tyto návrhy zatím nedokázali vyjednat podporu dostatečného množství poslanců. Přitom u služebního zákona Miroslav Kalousek ukázal, že když chce, umí zablokovat jednání a ústupky si vynutit. Návrhy jsou tak doposud spíše symbolické a přispívají k tomu, že se o tématu ve sněmovně mluví. Což je samo o sobě ovšem dobře.
Ani návrhy poslance Chvojky nelze brát příliš vážně. Už jenom proto, že nemají jasnou podporu jeho vlastní strany, a nelze vyloučit, že jde spíše jen o vzájemné kočkování uvnitř koalice.
Opozice i koalice tedy prozatím jako “Lex Babiš” opakovaně předkládá několik symbolických návrhů. Ani jeden z nich ale zatím nebyl dotažený do konce. Tím, že je komentátorka respektovaného média podrobněji neanalyzuje (jak se tomu děje v některých jiných médiích, například v Hospodářských novinách) a bere všechny vážně, nemotivuje bohužel politiky s nástupem oligarchů skutečně něco udělat. Jak jinak si vysvětlit, že tři roky po volbách “se nic nepovedlo”.
V platformě Rekonstrukce státu jsme si vědomi, že pouštět se do her mezi politickými stranami dopadá špatně. Vznikli jsme na podporu protikorupčních reforem Nečasovy vlády a nikdy jsme nevolali po odstupování politiků či jejich zvolení. Držíme se reforem, se kterými před volbami v roce 2013 souhlasily všechny demokratické strany. U nich vidíme nějakou šanci na prosazení.
Řadu z nich, které na Agrofert a ANO dopadají, Echo24 ignoruje či shazuje. Nezajímá je již, že státní firmy, které obchodují s Agrofertem, budou o těchto obchodech muset zveřejňovat smlouvy. (Pokud tedy neprojde pozměňovák, který navrhuje například poslanec Bartošek, jehož se Echo24 tak ochotně zastalo.) Limity na dary stranám či omezení reklamy “a la Vodňanské kuře” už antibabišovské bojovníky také nezajímají. Je potřeba spěchat k dalším – nejspíš marným – pokusům, které si zaslouží novinové titulky. Úspěšně se tak nic nezmění, ale všichni si připnou odznak největšího bojovníka.