‚Můj bratranec skončil v moři. Nebyl bezcenný, byl inženýr‘

„Vše co můj bratranec chtěl, bylo uprchnout před horory v Sýrii, ale místo toho zahynul v moři. Jen proto, že byl uprchlík, neznamená, že jeho život byl bezcenný. Jediné, co mě od něj odlišovalo, byla geografická vzdálenost,“ píše na svém blogu Britka palestinského původu, která se zamýšlí nad tím, proč se „opevněná“ Evropa neustále ohání lidskými právy, zatímco na svých hranicích nechává umírat tisíce přistěhovalců.

Blogerka Zena Agha, přispívající pro britský list The Independent, má předky v Palestině. Po roce 1948 však byla její rodina vyhnána a usadila se v syrském Damašku. Zatímco ona nyní žije ve Velké Británii a má britskému občanství, rodinu jejího bratrance zasáhla občanská válka, která v roce 2011 v Sýrii vypukla.

Loni v listopadu její bratranec Amjad, 26letý vystudovaný inženýr, uprchl do Turecka a za 1000 dolarů se dostal na loď mířící do Řecka. Za neobjasněných okolností se však těsně před dosažením řeckého pobřeží musela loď otočit nazpátek. Jenže na plavbě zpět se převrhla a celá posádka zahynula.

„Já si zatím studuji prestižní univerzitu a řeším problémy typu, že se mi na internetu nenačte můj oblíbený seriál. A přitom mě od mého bratrance nic neliší – máme stejnou pleť, mluvíme stejným jazykem a vyznáváme stejné náboženství. Ale díky svému britskému pasu mám svobodu a imunitu, zatímco on zmizel, když se pokoušel uprchnout před chladnokrevnou občanskou válkou.“

Čtěte také: Evropa přijme 5000 lidí. Ostatní uprchlíky vrátí do Afriky

Agha se zamýšlí, proč se Evropa stále ohání frázemi jako lidská práva, zatímco lidé umírají doslova na jejím zápraží nebo žijí v nelidských podmínkách v uprchlických táborech. Za poslední čtyři měsíce zahynulo na moři na 1500 běženců. „Za co?“ ptá se blogerka. „Za touhu po stabilitě v evropské pevnosti.“

Poukazuje také na to, jak se k tomuto problému staví evropští politici i noviny. „Tito běženci patří mezi nejzranitelnější lidi na světě. Ale naše média a politici o nich mluví jako špinavých, nechtěných, nebo ještě hůře – neviditelných,“ píše s tím, že se lidé na Západě sotva zamyslí nad tím, kdo tito lidé jsou, proč se vydávají na tak nebezpečnou cestu a jak se dá zmírnit jejich utrpení. A hlavně, proč se neděje téměř nic, aby se jim pomohlo?

OSN tento týden uvedlo, že důsledkem poslední tragédie ve Středozemním moři zahynulo na 800 běženců. „Pro moji rodinu způsobila Amjadova smrt velké utrpení. A když se zamyslím nad tím, co se zrovna stalo, a jak se tento zármutek stále opakuje a nyní se znásobil v nejméně v osmi stech případech, nedá se to skoro unést.“

Čtěte také: Černoši končí v podpalubí. Vodu nedostanou, aby nechodili na záchod

Jak zabránit katastrofám uprchlíků ve Středozemním moři? Jak jak ochránit Evropu před přílivem milionu lidí? Čtěte text Angelina volba od Daniela Kaisera v aktuálním vydání Týdeníku Echo.