Jak se volí ve Spojených státech prezident?

Američané si v úterý po osmi letech zvolí nového prezidenta. Přibližně 12 hodin po ukončení hlasování by mělo být podle předběžných výsledků jasné, zda Baracka Obamu vystřídá v Bílém domě jeho stranická kandidátka Hillary Clintonová, nebo její protikandidát za republikány Donald Trump. Následující přehled přibližuje, jak volba americké hlavy státu probíhá.

• Americké prezidentské volby se konají jednou za čtyři roky a tradičně připadají na úterý po prvním listopadovém pondělku (election day), letos tedy konkrétně na 8.listopadu. Ačkoli novou hlavu státu volí občané až v předposledním měsíci roku, volební kampaň začíná už v lednu v rámci primárek. Některé státy vybírají svého kandidáta na volebních shromážděních (caucuses), v jiných státech registrovaní členové politické strany jednoduše dají najevo, jaké delegáty podporují.
• Po skončení primárních voleb v jednotlivých státech uspořádají politické strany celonárodní volební sjezdy (conventions), na nichž je oficiálně vybrán prezidentský kandidát. Ten při této příležitost určí, kdo bude po jeho boku kandidovat na úřad viceprezidenta. Následná prezidentská kampaň pak už je o poznání kratší než samotné primárky.
• Kampaň vrcholí vždy v úterý po prvním listopadovém pondělí samotnými volbami. Ve většině států mohou voliči dát svůj hlas kandidátovi už v předčasném hlasování (early voting), například na Floridě lze hlasovat s desetidenním předstihem, ve Wyomingu už 40 dní před volebním dnem. Podle agentury Associated Press vycházejí letos výsledky tohoto hlasování jednoznačně ve prospěch demokratické kandidátky Hillary Clintonové.
• Předběžné výsledky celkového hlasování bývají známy obvykle 12 hodin po uzavření volebních místností. Po sečtení hlasů občanů přichází řada na volitele, kteří představují finální krok k volbě nového prezidenta. Ten totiž není volen přímou volbou v lidovém hlasování, ale prostřednictvím sboru volitelů (electoral college). Obě volby jsou však úzce spjaty.
• Každému státu je v poměru k počtu jeho obyvatel (a jeho poměrnému zastoupení v Kongresu) přidělen určitý počet volitelů. Ve všech státech s výjimkou Connecticutu a Maine funguje systém „vítěz bere vše“, v němž jsou kandidátovi, který ve státě získá od občanů nejvíce hlasů, přiděleny všechny hlasy sboru volitelů. (Například Kalifornii je přidělen počet 55 volitelů. Pokud tedy kandidát v tomto státě získá od voličů prostou většinu – bez ohledu na to, zda nad protikandidátem vede velice těsně nebo s jasným náskokem – získává za Kalifornii všech 55 hlasů).
• Některé státy představují tradiční základnu republikánů, jiné demokratů. Demokratická kandidátka Hillary Clintonová jde do současných voleb s výhodou, neboť může spoléhat na tradičně demokraticky hlasující lidnaté státy na východním (New York, New Jersey) i západním pobřeží (Kalifornie, Washington). V posledních čtyřech volbách, tedy od roku 2000, měli demokraté jistých vždy 242 volitelů, zatímco u republikánů to bylo 179 hlasů.
• Výsledek voleb tedy závisí především na nerozhodnutých státech (swing states), kde voliči v několika uplynulých volbách nehlasovali stabilně pro demokratického nebo pro republikánského kandidáta. Právě na ně kandidáti soustředí nejvíce pozornosti v posledních týdnech před volbou. Klasickými swing states jsou lidnaté státy jako Ohio (18 hlasů) a především Florida (29 hlasů).
• Sbor volitelů má stabilně 538 hlasů. Kandidát na prezidenta musí získat alespoň 270 z nich (prostou většinu). Volitelé se k volbě prezidenta scházejí v hlavním městě státu obvykle až v prosinci. Posléze jsou jejich hlasy zaslány do Washingtonu D.C., kde jsou v lednu následujícího roku sečteny na společné schůzi Kongresu. (Volitelé sice nejsou ze zákona povinni hlasovat pro vítězného kandidáta, ale pouze výjimečně tohoto práva využijí).
• Ve volbách kandiduje vedle Donalda Trumpa za republikány a Hillary Clintonovou za demokraty řada nezávislých kandidátů a také nominanti z dalších politických stran. Z této skupiny uchazečů mají dle matematického modelu největší šanci „se zviditelnit“ kandidát libertariánů a bývalý guvernér Nového Mexika Gary Johnson, a také předpokládaná kandidátka zelených Jill Steinová. K dalším kandidátům patří Evan McMullin a Darrell Castle. Evan McMullin je bývalý republikán, který se v srpnu roku 2016 rozhodl ucházet se o prezidentský úřad jako nezávislý a konzervativní alternativa k Donaldu Trumpovi. Darrell Castle je kandidátem za paleokonzervativní Státoprávní stranu.