Macronův zásadní projev: Chci vícerychlostní Evropu, některé státy jen zdržují
"Eurozóna má mít jeden rozpočet"
AKTUALIZOVÁNO
2
K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval v úterý ve svém projevu na pařížské univerzitě Sorbonně francouzský prezident Emmanuel Macron. Členské země Evropské unie by podle jeho představ měly prohloubit spolupráci v zahraniční a migrační politice, bezpečnosti i obraně. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí, řekl rovněž Macron.
Evropská unie je v současnosti „příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná“, řekl Macron, který navrhl řadu konkrétních opatření, jak unii reformovat. Ve zvládání migrace by podle jeho představ měl pomáhat evropský azylový úřad, v boji proti terorismu a kriminalitě evropská prokuratura, obranu EU by měly posílit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společná doktrína. K posílení evropského ducha by dopomoci dvě desítky nových evropských univerzit.
Eurozóna má mít společný rozpočet
V hospodářské oblasti Macron vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země eurozóny by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.
Francouzský prezident vybídl rovněž ke vzniku agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru. Vyslovil se pro boj proti sociálnímu dumpingu v EU, a to i směrnicí o vyslaných pracovnících, o které před časem jednal s představiteli několika unijních zemí včetně Česka. Macron by si také přál spustit diskusi o stanovení evropské minimální mzdy a úrovni sociálních dávek.
Reformovat by chtěl francouzský prezident i evropské instituce. Evropská komise by měla mít podle jeho představ patnáct členů místo současných osmadvaceti. Polovinu Evropského parlamentu by chtěl volit z mezinárodních kandidátek.
„Rozhodující silou bude francouzsko-německý tandem“
Ve svém projevu Macron hovořil o „vícerychlostní Evropě“. Země, které nemají zájem se podílet na spolupráci v některých oblastech, nemají podle něj právo zdržovat ostatní. Rozhodující silou pro změny v EU bude francouzsko-německý tandem, uvedl. V reformované EU bude mít podle něj opět své místo i Británie, která se loni rozhodla blok opustit.
V projevu Macron odsoudil evropské politiky, kteří dopustili, aby se o přínosu EU začalo pochybovat.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v první reakci na twitteru označil Macronův projev za „velmi evropský“. „Teď ještě zbývá přesvědčit Německo,“ poznamenal o prezidentových plánech list Le Figaro. Německo přitom v nadcházejících týdnech čeká složité sestavování koaliční vlády čtyř stran po nedělních volbách.
FDP: Nelíbí se nám vize společného rozpočtu eurozóny
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, ocenil návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu Evropské unie. Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.
„Prezident Macron přednesl odvážný projev, i když ne se všemi návrhy FPD souhlasí,“ prohlásil německý europoslanec a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff.
Lambsdorff pochválil Macronovu výzvu posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti, které nabízí digitalizace, naopak odmítl myšlenku jednotného rozpočtu eurozóny. „Problémem v Evropě není nedostatek veřejných zdrojů, ale nedostatek reforem. A rozpočet eurozóny by byl špatným podnětem,“ dodal.
