Zhoršení prognózy: evropská ekonomika poroste jen slabě

V celé Evropské unii i v eurozóně předpokládá Evropská komise letos jen slabý hospodářský růst o 1,3 respektive o 0,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z její pravidelné podzimní makroekonomické prognózy, která byla dnes zveřejněna.

Příští rok by mělo nastat pomalé zvýšení na hodnoty 1,5 procenta pro EU jako celek a 1,1 procenta pro země platící společnou měnou. 

Hospodářské oživení, které začalo loni ve druhém čtvrtletí, je tak podle komise stále nejisté a ekonomická dynamika je v mnoha členských zemích nadále nízká. Ozdravení EU se jeví jako slabé také ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami a s ohledem na příklady oživení po finančních krizích v minulosti, ačkoli i tehdy bylo oživení zpravidla pomalé a křehké. 

Ještě v květnu byla komise o něco optimističtější, když pro celou unijní osmadvacítku předpovídala letošní růst 1,6 procenta a v zemích platících eurem 1,2 procenta. Nyní je připomenuto zastavení německého hospodářství, dlouhodobá stagnace Francie či předpokládaný propad Itálie. Návrat k růstu letos zřejmě zaznamená Španělsko, například Británie by měla posílit o více než tři procenta. 

Nový tým vedený Jeanem-Claudem Junckerem plánuje ještě do konce roku předložit balík k posílení investic v EU ve výši 300 miliard eur (téměř 8,5 bilionu korun), který by měl pomoci nastartovat a posílit hospodářské oživení. 

Míry růstu jednotlivých členských států se budou letos podle prognózy stále značně lišit - Chorvatsko by mělo poklesnout o 0,7 procenta HDP a Irsko růst až o 4,6 procenta. 

Stále však existuje riziko horšího vývoje, varovala dnes Evropská komise. Připomněla v této souvislosti trvající "geopolitické napětí", nestabilitu na finančních trzích a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem v členských zemích.