Zeman vetoval „lex Babiš“. Chce se obrátit i na Ústavní soud
Zákon o střetu zájmů
NOVÉ
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný „lex Babiš“. Na Twitteru o tom v pondělí informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle novely by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Zeman uvedl, že předpis je v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Zeman později uvedl, že pokud Sněmovna veto přehlasuje, je připraven obrátit se na Ústavní soud.
Novela o střetu zájmů se vrací poslancům, kteří o ní budou opětovně rozhodovat. Vzhledem k předchozím hlasováním je pravděpodobné, že Sněmovna veto zvrátí. Zeman veto v dopisu předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodnil mimo jiné tím, že novela obsahuje i poslanecké pozměňovací návrhy. „Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty,“ uvedl prezident.
Sněmovna by měla předlohu opětovně posuzovat v lednu. V září ji přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. Předsedové vládní KDU-ČSL a opoziční ODS Pavel Bělobrádek a Petr Fiala se už dřív shodli na tom, že dolní komora by případné veto přehlasovala.
Pan prezident vetoval „lex Babiš“, tedy novelu zákona o střetu zájmů. Norma je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 19. prosince 2016
Norma pojednává i o některých médiích. Budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Čtěte také: Rozhodla o vetu darovaná tlačenka? Poslanci kritizují Babiše se Zemanem
Pasáže novely ostře kritizuje Babišovo hnutí ANO, podle jeho zástupců jsou protiústavní a v rozporu s evropskými pravidly o společné zemědělské politice. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Podle Zemana z rozpravy ve Sněmovně jasně vyplývá, že vybraná ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit. „K tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže,“ napsal Hamáčkovi.
K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Zeman úpravě také vyčítá, že není vhodná. „Schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová,“ uvedl.
Zákon o střetu zájmů
Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.
Účinnost ustanovení zvaných „lex Babiš“ je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Pokud by poslanci Zemanovo veto přehlasovali, předloha by vstoupila v účinnost patrně na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií by ale dopadl až na nově jmenované členy kabinetu.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zveřejnil na Twitteru odkaz na dopis, který zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi.
Pan prezident napsal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi dopis, ve kterém veto zdůvodnil. Podrobnosti zde: https://t.co/hOphv1SI2f
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 19. prosince 2016
