Keller: Oranžové eso se zelenou a rudou minulostí
EUROKANDIDÁTI
Profesor sociologie, kritik kapitalismu a globalizace, ale také bývalý člen KSČ. Jan Keller zkouší zájem voličů nabudit jako lídr sociální demokracie a s plnou podporou jejího aparátu procestoval republiku. Už jednou přitom v boji o Evropský parlament pohořel. Před pěti lety kandidoval za dnes už zapomenutou stranu.
Byl to tristní výsledek. Jméno uznávaného sociologa, který pravidelně už mnoho let píše komentáře do novin, zakroužkovalo v minulých eurovolbách jen 2331 lidí. Keller má názorově blízko k environmentálním hnutím a tehdy přijal šesté místo na kandidátce Demokratické strany zelených. Celá partaj, za kterou stála tehdejší poslankyně Olga Zubová, získala ale jen šest promile hlasů.
Letošní kandidatura Jana Kellera má dramaticky odlišené zázemí. Jako jedničku si ho vybrala nejsilnější vládní strana. Před volebním víkendem za sebou má několikaměsíční kampaň, desítky besed s občany napříč republikou i několik spotů, ve kterých se lidem snaží jadrně vysvětlit svůj pohled na Evropu. Ani to ale nemusí být zárukou úspěchu.
Tento týden vám postupně nabídneme profily lídrů stranických kandidátek do Evropského parlamentu, kteří mají podle průzkumů šanci dosáhnout na křesla europoslanců.
Sociální demokraté vybírali svého lídra těžkopádně, komplikace jim přineslo sestavování vlády a prezident Miloš Zeman. Původně měl být v čele soupisky senátor a dnes i ministr Jiří Dienstbier. Zeman se proti tomu ještě před jmenováním kabinetu na začátku letošního roku postavil. Ministr nové vlády nemá hned na úvod tříštit síly evropskou kampaní, dupl si.
Adeptkou pro Brusel byla chvíli i místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. Špičky sociální demokracie ale takové úvahy uťaly stejně rychle jako média začala propírat jen minimální jazykové znalosti této senátorky. Až se najednou pokoutně – jako únik ze stranického jednání – objevilo jméno Kellera. Sociologa z Frýdku-Místku, který se do sociálnědemokratického vidění světa rozhodně nemusí nutit.
Do KSČ vstoupil pro vlastní prospěch
Keller je v současnosti nestraník. Otevřeně se hlásí k tomu, že má k levici blízko. Na dřeň to dotáhl hned po maturitě. „Já jsem byl v KSČ. Pokud budu cynický, tak jsem se tehdy poprvé zachoval naprosto pravicově. Myslel jsem jen na svůj osobní prospěch,“ přiznal na sebe. Hájí se tím, že jako člověk se zájem studium sociologie za socialismu ani jinou možnost neměl.
Čtěte také: Svoboda: Šedá myš, která klame tělem
„Tím, že jsem se narodil v roce 1955, tak bych se – kdybych nebyl ve straně – vyřadil z jakékoli profesní kariéry někdy v době maturity. Pak by se ze mě stal velmi zdatný antikomunista, který toho po věcné stránce moc vědět nebude, a už bych byl celý život zatrpklý,“ míní lídr ČSSD. Keller chtěl mít prý přístup k nedostatkovým sociologickým publikacím. Kandidátem na vstup do KSČ se stal hned po maturitě, do strany vstoupil dva roky poté. Na svoji obranu tvrdí i to, že ve Frýdku-Místku – na rozdíl od Prahy – disidenti zkrátka nebyli.
Klaus ho kritizoval, Zeman mu dal medaili
Dnes je Keller autorem řady odborných i popularizačních knih, ve kterých se věnuje sociologii, ale také environmentalistice. Prezident Zeman mu loni při předávání státních vyznamenání udělil Medaili za zásluhy v oblasti vědy. Stejné pocty by se univerzitní profesor těžko dočkal od předchozí hlavy státu. Václav Klaus pohlížel hlavně na Kellerovy „zelené“ názory s despektem. Byly protipólem toho, co si myslel sám.
Ve druhé polovině 90. let například sympatizoval s aktivisty, kteří protestovali proti Jaderné elektrárně Temelín. „Jsou to mladí lidé, kteří na rozdíl od starších mají ještě nějaké ideály a myslí si, že ještě něco zmůžou. Aktivisté z Čech jsou většinou nadprůměrně inteligentní, studenti ze středních nebo vysokých škol,“ vypočetl Keller, když se na tehdejší blokádu přijel podívat osobně.
Keller dlouho odmítal i mobilní telefon. Ještě na začátku roku byl pro komentář k nominaci do evropských voleb k zastižení jen na pevné lince, kterou zvedala jeho matka.
Lídrovi sociální demokracie je proti srsti kapitalismus i globalizaci. Kupónovou privatizaci například odsoudil jako zástěrku, která přispěla k rozdělení současné společnosti. „Posloužila velice dobře tomu, aby pozornost lidí byla zaměstnána po dobu, dokud se nepřerozdělil majetek a neobsadily nejlukrativnější posty. Když pak lidé procitli ze svého akcionářského opojení, byly již karty rozdány,“ napsal. Ostře kritizoval zásah NATO v Jugoslávii spojený s bombardováním Bělehradu. Sympatie nemá ale ani k automobilovému průmyslu, motoristé podle něj terorizují své okolí.
Čtěte také: Mach, Liška a Škrabánek. Trpaslíci toužící po Evropě
Keller dlouho odmítal i mobilní telefon. Ještě na začátku roku byl pro komentář k nominaci do evropských voleb k zastižení jen na pevné lince, kterou zvedala jeho matka. Sociální demokraté ho v kampani nakonec k pořízení mobilu přiměli, rovnou mu ale také přidělili člověka pro styk s médii. Úkol padl na bývalou redaktorku ostravského studia ČT a někdejší přítelkyni místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka Šárku Bednářovou.
Jako lídr ČSSD drží Keller proevropskou linii. A tvrdí, že problémy české ekonomiky těžko můžeme přičítat Evropské unii. „Jsme montovna, která je závislá na ekonomicky silnějších zemích. Ale to se přihodilo před naším vstupem do Evropské unie. Stejně jako potravinovou soběstačnost jsme ztratili ještě před vstupem do Evropy. Stejně tak jako jsme přišli o všechny banky. Tady se Evropě zazlívá něco, za co ona nemůže,“ míní.
Ani černý svetr a strojová dikce nemůžou překrýt znalosti a myšlenkové nadání, kterými uznávaný sociolog disponuje. Byť můžou jít řadě lidí jeho názory proti srsti.
Na první pohled Keller rozhodně nepůsobí jako někdo, kdo do Evropského parlamentu zapadne. Chybí mu zkušenosti z evropských institucí, kterými se můžou ohánět jeho rivalové. A při televizní debatě o detailech fungování EU neváhá říct například to, že by o pomoc zavolal Luďku Niedermayerovi. Jakkoli je to ekonom na prvním místě kandidátky TOP 09.
Čtěte také: Niedermayer: Profík přesvědčený, že si neumíme sami vládnout
Ani černý svetr a strojová dikce nemůžou překrýt znalosti a myšlenkové nadání, kterými uznávaný sociolog disponuje. Byť můžou jít řadě lidí jeho názory proti srsti. Lidové noviny přišly dokonce s kritickou vnitrostranickou analýzou ČSSD. „Kellerovi se nepodařilo sdružit mimoměstskou sociálně frustrovanou populaci, což si ČSSD sázkou na ostravského marxistu slibovala, zato se mu podařilo odehnat městskou levici, která je náročnější na erudici kandidátů,“ uvedl deník z portfolia vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Autorka textu pak přiznala, že informace o analýze byla smyšlená.