Zemanova vláda v roce 2000: Amazon do Brna nesmí!

Kdyby se bralo vážně usnesení vlády z roku 2000, nikdy by se plány na vybudování překladiště Amazonu v Brněnské průmyslové zóně nemohlo dostat až tak daleko - kabinet takový typ stavby na bývalých státních pozemcích tehdy prostě zakázal.

Na podzim 2000 tehdejší jednobarevná menšinová vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD) rozhodovala o vzniku Brněnské průmyslové zóny. Na jejím místě totiž původně bylo vojenské letiště Brno - Černovice.

Zemanův kabinet tehdy s převodem pozemků ze státu na město Brno souhlasil, stejně tak s plánovanou průmyslovou zónou. Zároveň ale stanovil několik podmínek a ministrům rozdělil několik úkolů.

Jedna z podmínek se vztahovala ke stavbám, které mohou být v průmyslové zóně vybudovány. Plánované skladiště Amazonu přitom patří mezi takové typy aktivit, které vládní usnesení zařadilo na černou listinu.

"V území Brněnské průmyslové zóny nelze umístit zpracování surovin, těžké strojírenství, chemickou výrobu, textilní výrobu, obchod, skladování a distribuci," stojí ve 14 let starém vládním dokumentu, který má ECHO24.cz k dispozici.

Pitomé rozhodnutí

Současný pohled vlády na investici Amazonu je ovšem úplně opačný. Vybudování velkoskladu v Brně prosazovali premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nebo ministr financí Andrej Babiš (ANO). A když většina brněnských zastupitelů opakovaně odmítala převod pozemků schválit, jejich rozhodnutí odsoudili.

S kritikou přitom nešetřil ani premiér z roku 2000 a současný prezident Miloš Zeman. "Já zamítnu investici, která mi přinese dva tisíce pracovních míst a obloukem se vrátím k tomu ponižování lidské důstojnosti, k tomu sociálnímu aspektu nezaměstnanosti. Mohu tvrdit, ať se na mě příslušní zastupitelé nezlobí, že to rozhodnutí je pitomé. Právě z těchto důvodů," řekl v polovině února Zeman.

Brněnští zastupitelé, kteří plány Amazonu odmítali, ale upozorňovali mimo jiné právě na to, že takový typ investice není vhodný. "Amazon do průmyslové zóny nepatří," uvedl pro ECHO24.cz opoziční zastupitel Martin Ander (Strana zelených), podle něhož je tato oblast určena pro lehkou průmyslovou výrobu.

Brněnští zastupitelé v úterý překvapivě, na počtvrté, schválili prodej pozemků developerovi CTP Invest pro zamýšlený sklad internetového obchodu Amazon. Stalo se tak i přesto, že americká společnost již prohlásila, že s Brnem nepočítá.

Město nyní počká do května, jak se Amazon vyjádří k novému vývoji v Brně a změní své odmítavé stanovisko. "Na základě těchto informací poté můžeme schvalovat aktualizaci územního plánu, která umožní v průmyslové zóně postavit logistickou halu," citovala ČTK primátorova náměstka Olivera Pospíšila (ČSSD).

Devět let zpoždění

Ve zmiňovaném vládním dokumentu z podzimu 2000 je ještě jeden zajímavý bod, který je i po 14 letech aktuální. Kabinet totiž nařídil ministru dopravy, aby do pěti let zařídil dopravní spojení s dálnicí D1. "Vláda ukládá ministru dopravy a spojů ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury zabezpečit výstavbu dopravního napojení území Brněnské průmyslové zóny s termínem dokončení v roce 2005," stojí v usnesení, které má zatím časový skluz 9 let.

Také proto kritici Amazonu ministerským slibům moc nevěří. "O dálničním sjezdu slyšíme roky a pořád nic," poznamenal zastupitel Martin Ander, podle něhož by stavba přivaděče stejně trvala několik let.

"Obří distribuční centrum Amazonu by ucpalo jihovýchod Brna kamiony a udělalo tisícům lidí ze Slatiny a okolí ze života peklo. Stovky špatně placených a dlouhodobě nejistých pracovních míst by za to nestály. A to nemluvě o tom, že přesně nevíme, kolik míst by kvůli Amazonu zaniklo v malých a středních firmách podobně jako v Německu, Francii či Británii," konstatoval Ander.