Nedozírné následky klimatických změn
Globální rizika roku 2014 - 3. díl
Základní problém spočívá v tom, že klimatická, ekonomická a sociální rizika se vyskytují pohromadě a navzájem zesilují, takže je obtížné celý systém vůbec zvládnout. Příkladem je Velká Británie, která musí investovat obrovské částky do rekonstrukce zanedbané technické infrastruktury a zároveň nutně potřebuje zesílit ochranu pobřežních sídel i samotného Londýna před bouřlivým příbojem a vzedmutím vod. Realisticky přitom uvádí, že v plné výši nemá ani na jedno, ani na druhé. Přitom, jak nebezpečí světové finanční krize, tak i dopady klimatických změn podle respondentů zprávy Světového ekonomického fóra představují současně největší i nejdražší současná rizika. Při hodnocení klimatických změn se diskuze z roviny, zda vůbec existují, posunula do oblasti, jak jsou velké a kdy se citelně projeví.
I kdyby ke klimatickým změnám nedocházelo, tak riziko se zvyšuje, protože města a obecně urbanizované plochy jsou čím dál větší a je jen otázkou času, až např. dráha některého z velkých amerických tornád projde lidnatým městem. Zejména pojišťovny, z nichž zejména ty menší by nepokryly pojistky, se podobného scénáře „superkatastrofy“ v hustě obydlené oblasti s drahými budovami obávají. Při stoupající hladině světového oceánu se některé pobřežní partie velkých přístavů stávají nepojistitelné.
Politikové mají tendenci se pod vlivem lidových protestů proti úsporám víc věnovat krátkodobým cílům než investicím do infrastruktury, a tím se zvyšuje environmentální dluh. Zpráva v tomto smyslu hovoří o ekonomické paralýze jako o stavu, kdy jsou peníze jenom na bezprostřední problémy.
Svoji roli, jako u všeho co děláme, sehrává psychologie. V USA si mnoho lidí po povodni zařídí nové pojistné, ale pokud se povodeň nedostaví, tak za dva až čtyři roky pojistku přestanou platit. V naší hlavě probíhá takový druh vnitřního účetnictví, ve kterém přikládáme mnohem větší váhu okamžitým ziskům a ztrátám a neúměrně podceňujeme vzdálenější či nejistá rizika. Tento téměř podvědomý způsob krátkodobého vnímání světa se odráží ve volebních preferencích, a tím i praktických krocích zvolených politiků. Skoro žádná kampaň není zaměřena na to, jaká dobrodiní politika přinese až za deset let. Zpráva Světového ekonomického fóra tak překvapivě, ale logicky navrhuje, že základní strategií je nejprve si uvědomit, jak funguje naše vnímání světa.
Očekávané klimatické změny jsou větší, než se ještě nedávno očekávalo. Většina modelů uvažuje o dlouhodobém oteplení v měřítku kolem 3 °C, které by mohlo nastat již kolem roku 2050. Pokud by k této situaci došlo, bude nutné počítat s tím, že zhruba miliarda lidí bude hledat nový domov, což se týká zejména Indie, severní Číny a značné části středozemní oblasti. Představte si Řecko, které kromě státního dluhu bude muset řešit otázku zásobování pětimilionových Athén vodou za situace, kdy bude nutné dovážet stále víc dražších potravin.
Můžeme proto počítat s dalším rozdělením společnosti, která v klimaticky rizikových místech bude dále chudnout. Katrina způsobila škody 125 miliard dolarů, bouře Sandy stála jen 30 miliard dolarů, sucho v Somálsku a Etiopii vyhnalo z domovů skoro deset milionů lidí. Částka, kterou mohou během dalších dvaceti let stát klimatické změny, se v zemích EU odhaduje na 5-20 % HDP. I kdybychom těmto číslům nevěřili, tak ani velcí optimisté nepředpokládají, že klimatické škody se budou zmenšovat.
V zemědělství vznikl pojem „climate-smart“, tedy klimaticky chytrých řešení, což je kombinace dvou procesů – pěstování klimaticky odolnějších kultur a zároveň volba takových postupů a plodin, které snižují emise skleníkových plynů. V současné době je většina nových technologií a řešení rozpracovávána nevládními organizacemi, které podle posledních analýz častěji přicházejí s novými nápady než ministerstva a vládní úřady. Nevládní organizace však potřebují poměrně stabilní příjmy, a tak se i v Evropě stále víc diskutuje o povinné části daní směřující do státní pokladny a volitelné části daní, kterou pošlete náboženské, humanitární či vědecké organizaci, kterou si sami vyberete. Platíte ty organizace, které považujete za užitečné.
Jaká klimatická rizika můžeme odhadnout pro Českou republiku? Suché oblasti budou ještě víc vysychat. Města budou v létě horká a méně příjemná. Zvýší se riziko povodní. Může docházet k náhlým zvýšením cen potravin i k zaplavení země nezvládnutým přílivem environmentálních uprchlíků. V teplejším světě bude nejistý osud smrku a přibude lesních požárů. Na druhou stranu Česká republika leží uprostřed kontinentu v jedné z klimaticky nejméně zranitelných částí Evropy. Situace může být náročná, ale ne na rozdíl od jižní Itálie či Egypta pochmurná.
