Za pět let deset tisíc mrtvých. Petříček tvrdě odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině
česko-ukrajinské vztahy
Plně ozbrojení vojáci kontrolují na východě Ukrajiny denně tisíce lidí, kteří se přes kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty snaží dostat na jednu, nebo druhou stranu. Důsledky konfliktu, který stál od jara 2014 život už přes deset tisíc lidí, si v úterý prohlédl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Jeho ústy Česko ruskou agresi vůči Ukrajině v uplynulých dvou dnech několikrát tvrdě odsoudilo.
Jedno z kontrolních stanovišť poblíž města Mariupolu, které Petříček a s ním necelé dvě desítky českých novinářů navštívili, je zhruba dva kilometry od tvrdé frontové linie. Denně zde ve frontách stojí tisíce lidí, které se potřebují přesunout z jedné části do druhé. Mezi nimi důchodci z území kontrolovaného proruskými separatisty, kteří jezdí na druhou stranu třeba pro důchod. V oblasti ovládané povstalci žijí tři a půl milionů lidí.
Kontrolní stanoviště viděl v úterý český ministr zahraničí spolu se svým ukrajinským a dánským protějškem Pavlo Klimkinem a Andersem Samuelsenem. Petříček už v pondělí, v první den návštěvy Ukrajiny, nebývale ostře pojmenovat hybridní válku, kterou na východě Ukrajiny Rusko proti svému sousedovi vede. Hovořil o ruské agresi, proti níž musí Ukrajina bojovat. Psali jsme o tom ZDE.
Ve tvrdém odsouzení ruské agrese pokračoval Petříček i v úterý. „Na vlastní oči jsme se přesvědčili o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem,” uvedl Petříček.
Na východě země je situace stále nestabilní. Ačkoli byly mezi proruskými separatisty a ukrajinskou vládou uzavřeny více než dvě desítky dohod o zastavení palby, ani jedna se nedodržovala více než několik dnů. Prakticky každý den jsou na kontrolních check-pointech incidenty různé intenzity. Za poslední půlrok se počet přestřelek pohyboval od dvou do třiceti denně. Podle OSN se v roce 2018 snížil počet civilních obětí o polovinu v porovnání s rokem 2017. Kontrolní stanoviště u Mariupolu zažilo naposledy přestřelku v roce 2017.
„Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporou Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům OBSE,” napsal Petříček na Twitteru s tím, že jeho cesta „dokládá jasnou podporu Česka ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost“.
Petříček také apeloval na Rusko, aby začalo plnit závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Konflikt stál od jara 2014 život už přes deset tisíc lidí.
„Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy,” řekl na Ukrajině Petříček. „Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně,” reagoval ministr Petříček na dotaz, zda zahraniční tlak dokázal přimět Rusko k změnám své politiky.
Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodě tam zadržely v listopadu tři ukrajinská vojenská plavidla a zajaly 24 námořníků. Zajatí ukrajinští námořníci byli převezeni do Moskvy, kde jim soud 15. ledna prodloužil vyšetřovací vazbu o tři měsíce. Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem.
K incidentu v úterý v Praze vydalo prohlášení české ministerstvo zahraničí. Vyzývá v něm Rusko, aby zadržené ukrajinské námořníky propustilo. „Pokud tito členové posádek nebudou propuštěni, měla by EU být připravena zvážit nová, adresná opatření vůči Rusku,“ uvádí se v dokumentu.
Na Ukrajině se letos konají dvoje mimořádně důležité volby. Prezidentské se odehrají už v březnu a v říjnu si Ukrajinci zvolí své zástupce do parlamentu. V souvislosti s konáním kampaně se dá očekávat zvýšené napětí v zemi.