Johanka z Arku české energetiky?

Alena Vitásková přicházela ve středu na Pražský hrad jako mučednice, která po lítém boji se zákeřnými pány a všehoschopnými lapky doufá v ochranu spravedlivého a moudrého vladaře. Slova o tom, že od prezidenta očekává vyznamenání za boj proti mafii, zněla vskutku dramaticky. Vladař se jí podle očekávání zastal a předsedkyně Energetického regulačního úřadu si před novináři vychutnávala ministra průmyslu Jana Mládka, který musel po jednání u Miloše Zemana sklopit uši a v zásadě přistoupit na její scénář.

Pokud bychom přijali interpretaci většiny médií, schůzka na Hradě se uskutečnila kvůli tomu, že šéfka ERÚ odmítla vypsat cenové rozhodnutí pro většinu podporovaných zdrojů energie. Je pravda, že Vitásková tím znejistěla velkou část takzvaných solárníků, tedy majitelů fotovoltaických elektráren, kteří se pustili do tohoto byznysu právě kvůli štědré podpoře. Otázka je, kdo z nich se skutečně obával, že slíbené peníze vůbec nepřijdou. Jde spíše o to, zda to bude se zpožděním, případně s jak velkým.

Čtěte také: Zeman podržel Vitáskovou. ‚Čekám vyznamenání za boj proti mafii‘

Ačkoli emotivní Vitásková prezentovala svůj odmítavý postoj jako zásadový, blíže pravdě bude vysvětlení, že se rozhodla vyložit na stůl silnější karty v partii o setrvání ve funkci. Podle stávající legislativy by měl ERÚ od ledna přejít pod zákon o státní službě. Ten mimo jiné předepisuje, že pokud je vedoucí úřadu trestně stíhán, musí odejít z funkce. Vitásková je jednou z obžalovaných v případu údajně podvodem udělených licencí pro dvě fotovoltaické elektrárny podnikatele Zdeňka Zemka na Chomutovsku. Trest jí hrozí za to, že zabránila přezkumnému řízení, při kterém mohl úřad licence odebrat. Líčení před brněnským krajským soudem má pokračovat příští týden.

Vitáskovou, která odmítá vinu, měla před nuceným odchodem z čela ERÚ spasit takzvaná malá novela energetického zákona, která by účinnost zákona o státní službě pro regulátora posunula až na srpen 2017. Jenže ta se na podzim jaksi zaškobrtla v Poslanecké sněmovně. V září poslanci nesouhlasili, aby se předloha schválila rovnou prvním čtením a poslali ji do výborů. Druhé čtení se mělo dle programu probíhající schůze dostat na řadu toto úterý, sněmovna se k němu ale nedostala a přešla k projednávání státního rozpočtu. Šance, že novela stihne projít schvalovacím procesem v obou komorách a obdržet prezidentův podpis do konce roku, je čím dál mizivější.

V uplynulých týdnech se Vitásková dostala pod rostoucí tlak. Kvůli služebnímu zákonu na ní písemně dotíral náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký a ministr Mládek ji prý rovnou vyzval k odchodu. Po středeční schůzce se ale Vitásková může cítit pevná v kramflecích. Zeman Mládka zpacifikoval, Postráneckého si chce také pozvat na kobereček. Manažerka dala jasně najevo, že má pořád na své straně prezidenta, který umí Sobotkově vládě znepříjemnit život. S chybějící novelou si prý dovede poradit a v čele ERÚ zůstane i po novém roce – odvolává se na soudní verdikty, podle kterých se dá projevená vůle zákonodárce po napravení chyby v legislativě chápat jako napravení de facto. Do přijetí novely pouze nechce podepisovat důležitá rozhodnutí.

V uplynulých letech se Vitásková pasovala do role bojovnice proti solárním zločincům, neoprávněně vysávajícím miliardy ze státních dotací. Údajné pokusy o její vraždu (vytlačování jejího auta na dálnici, poškození výtahu pro auta v jejím domě) a policejní ochranka dodaly této aureole na přesvědčivosti. Pověst si ale pochroumala zapletením se do kauzy chomutovských elektráren nebo patrně nezákonným jmenováním bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké svojí místopředsedkyní. Na důvěryhodnosti jí nepřidávají ani poslední tance s cenovým rozhodnutím pro solárníky, za kterými je cítit hlavně lpění na funkci.