Tady pohřbili srdce sultána Sulejmana. Historici našli místo

Osmanský sultán Sulejman I. Nádherný (1494 až 1566) chtěl dobýt Vídeň, avšak zemřel v Maďarsku. Nyní bylo objeveno místo, kde pohřbili jeho srdce – traduje se že ve zlaté nádobě. Vládcova smrt znamenala obrat v historii Osmanské říše, po něm následovala stagnace a úpadek. Po porážce v bitvě u Moháče (29. srpna 1526) se sultánovými vojsky zahynul na ústupu český a uherský král Ludvík Jagellonský. Sulejmana aktuálně proslavil i turecký seriál Velkolepé století, který pojednává o jeho životě.

Kolem dokola vinohrady, však se tomu tady maďarsky říká Szölöhegy. Nedaleko jihomaďarského města Szidgetvár vystupují ze země základy zdí staré osmanské čtvercové budovy, pečlivě je odkryli archeologové. Její rozměry jsou osm krát osm metrů. Uprostřed zdí zeje hluboká díra. Tam někde už zřejmě kopali vykradači hrobů.

Šlo zřejmě o habsburské jednotky, které zde už před 330 lety hledali legendární zlatou nádobu se srdcem a dalšími vnitřnostmi Sulejmana I, domnívá se Norbert Pap z Pécské univerzity, který vede výzkumný tým. Jde podle něj s vysokou pravděpodobností o místo, kde slavný sultán roku 1566 zemřel.

Vlastně tehdy směřoval do Vídně, jejíž dobytí roku 1529 se mu s více než stotisícovým vojskem nezdařilo. Jeho obří armádu ale roku 1466 zastavilo pouhých 2300 Maďarů a Chorvatů v čele s chorvatským pánem Mikulášem Zrinským, který se opevnil v Szigetváru. Než pevnost padla, vypustil 5. září duši i sultán. Dva dny poté zahynul při zoufalé snaze o prolomení se z obklíčení i Zrinský a poslední z jeho vojáků.

Sulejman I. Nádherný je považovaný za nejdůležitějšího osmanského panovníka. Jeho vojenské úspěchy a dobytá území v Evropě, na Blízkém východě, ve Středozemním moři a v severní Africe ho jakoby předurčovaly ke světovládě.

Sulejmanovu smrt udržovali celých šest týdnů v tajnosti. Jeho nabalzamované tělo přepravili do Istanbulu, srdce, játra, žaludek a další vnitřnosti pohřbili na místě skonu. Začala se tradovat, že ve zlatém nádobě. Nad pohřbeným srdcem vyrostlo později mauzoleum, nedaleko něj mešita, klášter pro derviše a malá kasárna, jejíž posádka lokalitu strážila. Stala se poutním místem, duchovním centrem.

Věc se srdcem ve zlatém hrnci je podle Pap legenda. Nicméně se tvrdošíjně traduje a v okolí ji znají už malé děti. Roku 1693 nechal v místě působící zásobovací důstojník rakouské armády mauzoleum strhnout, aby zpeněžil jeho střechu včetně pozlacené koule na věži. Do ruin se zakousl zub času a po nějaké době už z budovy nezbyly žádné stopy. První archeologické výzkumy zde začaly v roce 1970.

Odborníci si zprvu mysleli, že je nečeká těžký úkol, protože se vyprávělo, že na místě osmanského mauzolea vyrostl roku 1770 kostel. Ale nebyla to pravda. Všechny vykopávky vedly do slepé uličky.

Před třemi lety začal Pap s podporou turecké a později i maďarské vlády pátrat v archivech a využil i počítačovou rekonstrukci krajiny v čase 16. století. Rozhodující stopy byly objeveny v Maďarském Národním archivu a v místních církevních dokumentech. Zmiňuje se v nich pozemkový spor z roku 1737, v němž jistý stařec líčí, jak mauzoleum vypadalo, když byl malý, a kde stálo.

A přesně tam výzkumníci našli velké množství zbytků osmanských cihel. Kousek vedle stojící zbytky mešity ještě čekají na vykopání. Archeologové našli zdobné kachle, které jsou stejné jako v Sulejmanově hrobce v Istanbulu.

Stoprocentní jistotu ale výzkumníci nemají. Přesto nyní oficiálně oznámili svůj objev, nicméně s dovětkem, že jde s velkou pravděpodobností o místo, kde byly uloženy sultánovy vnitřnosti. Je ale nutné zkoumat dále. Politika na to ale čekat nechce. Letos, kdy se bude připomínat 450. výročí bitvy u Szigetváru, se tady plánuje setkání prezidentů Turecka, Maďarska a Chorvatska.