Ztráta výhody
Premiér Bohuslav Sobotka se letí představit do Bruselu, a jak to tak návštěvníci s mindrákem, že jejich spoj přiletěl z východu, dělávají, veze s sebou dar. Vláda včera zahájila rozpravu o přistoupení k fiskálnímu paktu, který před dvěma lety podepsali šéfové vlád EU až na Davida Camerona a Petra Nečase.
Fiskální pakt, jak známo, dává Evropské komisi pravomoc napomínat a úkolovat vlády, které by hospodařily se strukturálním deficitem nad pět procent. Ale dokud konkrétní stát setrvává mimo eurozónu, nemůže na něm komise právně viděno nic vymáhat. Od Sobotky je to tedy zřejmě zamýšleno jako vzdát hold panovníkovi bez hmatatelných následků.
Není však pravda, že by Česká republika tímto formálním aktem podrobení o nic nepřišla. Ztrácí psychologickou výhodu. Průběh normální Evropské rady se v zásadě neliší od porad v jakémkoliv větším kolektivu, kde jsou vždycky jeden dva přirození lídři, pár kverulantů - a mlčící stádo. I kdyby některý mlčící člen chtěl uplatnit námitku, sama představa, že se musí přihlásit, pak čeká na vyvolání, kdy se k němu obracejí udivené zraky ostatních, pak je případně vyvolán (a co kdyby se ještě zakoktal), už taková představa zakřiklejším členům kolektivu sebere většinu energie. Prahu Nečas před dvěma roky ze stavu zakřiklosti osvobodil, nebyli z nás okopávači kotníků, ale stát, od něhož občasné výhrady nepřekvapí.
Žádné vážné následky, jež očekávali Nečasovi domácí kritici před dvěma lety, nenastaly, nebo nám alespoň kritici žádný vážný následek neuměli uvést. Zato si Praha prokazatelně vydobyla větší manévrovací prostor, ať už šlo o výši půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu nebo o bankovní unii, kde vposledku nejde o nic menšího než o moje a vaše úspory.
Samozřejmě že Sobotkova vláda hledá gesta, jimiž by manifestovala svůj rozchod s předchozí nečasovsko-klausovskou érou. Prý že čím víc Evropy, tím míň české korupce, kmotrů atd. Nejvtipnější na tom je, že současný premiér-Evropan se o dění v zahraničí prakticky nezajímá, nečte žádný zahraniční titul, kromě dovolených do ciziny skoro nepáchne, a tzv. Evropa mu byla dobrá, nanejvýš když prodával OKD Zdeňku Bakalovi a znalec, který měl hodnotu státního podílu ocenit, dostal na zhotovení posudku tři týdny. Protože privatizaci bylo hrozně nutné stihnout před vstupem do Unie. Česká debata o Evropě je neskutečná.
