Zemanova provokace. Poděkoval komunistickým pohraničníkům
Zemanovo prohlášení
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Jan Zatorsky
Prezident Miloš Zeman zaslal děkovný dopis Klubu českého pohraničí. Prohlásil to v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. Tento klub přitom vyzdvihuje tvrdou ochranou státních hranic v době komunistického režimu a kvůli kontroverzním výrokům svých členů je dlouhodobě v hledáčku tajných služeb a ministerstva vnitra.
Zeman svým výrokem reagoval na účast vícepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) na sudetoněmeckém sjezdu. „Já beru Sudetoněmecký landsmanšaft, zejména poté, co ze svých stanov odstranil majetkové a teritoriální nároky, jako jednu z krajanských organizací a myslím si, že jeho přirozeným partnerem je nějaká krajanská organizace v České republice, například Klub českého pohraničí, kterému jsem nedávno poslal pozdravný dopis,“ prohlásil Zeman.
Střílení do lidí a stovky mrtvých
Pohraniční stráž vznikla na počátku 50. let a jejím úkolem bylo hájit výdobytky socialismu, uvedl nedávno serveru Echo24 historik z Ústavu totalitních režimů Pavel Blažek. „V roce 1951 se začaly budovat proslulé zátarasy, byly tam natažené dráty s elektrickým proudem, vytvářela se různá minová pole, signalizační zařízení a podobně,“ popisuje ochranu hranic Blažek.
Taková obrana hranic podle Blažka fungovala jen na hranici se Západním Německem a později Rakouskem. Šlo tak jasně o zabránění odchodu na Západ. V 60. letech se pak podle Blažka přestal proud používat a spíše se do „narušitelů“ střílelo.
Přesná čísla mrtvých na československých hranicích jsou těžko dohledatelná. V letech 1948-89 zahynulo při pokusu o překonání hranic směrem na západ přibližně 450 civilistů. Luděk Navara ve své knize Abeceda komunismu uvádí že během výkonu služby v letech 1948–1989 zemřelo také celkem 654 pohraničníků, z toho většina nehodou, v některých případech i sebevraždou. Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 10 z nich.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle předsedy Národní rady Klubu české pohraničí Milana Richtera ale historici dějiny zkreslují. „Já jsem sám u pohraniční stráže sloužil. Použití střelné zbraně byla až poslední varianta, předcházela jí řada varování. Ty řeči o střelbě do lidí nejsou pravdivé,“ uvedl loni serveru Echo24 Richter. Ten se nechvalně proslavil i výrokem, že v době komunistického režimu lidé, kteří překračovali nelegálně státní hranici riskovali a “uchylovali se k sebevraždám”.
Klub je významně napojen na Komunistickou stranu Čech a Moravy. Mimo jiné má stejné sídlo jako KSČM.
Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu
Vicepremiér Pavel Bělobrádek se minulý týden zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu. Řekl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván. Už nikdy se podle něj nesmí opakovat vyhánění lidí z jejich domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu.
Vicepremiér je zatím nejvýše postaveným českým politikem, jenž na sudetoněmeckém sjezdu vystoupil. Sudetské Němce oslovil jako milé krajany. „Ano krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, její historii, její tradici,“ podotkl. Věří, že toto všechno Češi a sudetští Němci mají společné, i když mají odlišný jazyk.
