Protikorupční zákon? Brání nám ve výzkumu, tvrdí vědci

Špičkový výzkum nejde dělat s přístroji za pakatel, protestují vědci z ústavu, který objevil lék proti AIDS. Protikorupční zákon brzdí vědecké a kulturní instituce v rozletu. 

Díky objevům léků proti AIDS a žloutence z laboratoře chemika Antonína Holého se pražský Ústav organické chemie a biochemie proslavil po celém světě. Když si nyní chce za veřejné peníze pořídit špičkový mikroskop nebo měřící přístroj, hází stát tamním vědcům podle jejich slov klacky pod nohy.

Na vině je podle nich zákon, který byl původně nejspíš míněn dobře a měl bojovat proti korupci, ale přináší možná víc škod než užitku.

Řeč je o zákonu o veřejných zakázkách. Ten nutí instituce hospodařící s veřejnými penězi či dotacemi, aby téměř vše nakupovaly na základě výběrových řízení, v nichž dají přednost tomu nejlevnějšímu, co je k mání.

„Když vybíráme třeba úklidovou četu, má smysl řídit se podle ceny, ale vybírat podle toho unikátní vědecký přístroj, který je na trhu mnohdy k dostání jen od jednoho výrobce, je absurdní,“ říká ředitel ústavu Zdeněk Hostomský.

Zbytečně vyhozené statisíce

Zmíněný zákon původně takový jedinečný přístroj vůbec nakoupit neumožňoval. Dva roky stará novela situaci zlepšila jen opticky. Když přístroj, který vědci potřebují, dodává jen jedna firma, nesmí si jej ústav vybrat hned, ale je nucen vyhlásit ještě jeden tendr a pak teprve může k nákupu dojít.

„Teď jsme řešili něco podobného se zařízením pro zobrazování v biologii. Administrativa tendru nás stojí sto tisíc, takže kvůli jeho opakování zaplatíme dvakrát tolik, a když potřebujeme přístrojů víc, vydáme zbytečně třeba milion korun,“ upozorňuje právnička ústavu Hana Graclová.

Vědcům vadí presumpce viny

Vědecké ústavy jsou rovněž nuceny za nejnižší cenu vybírat třeba takzvané patentové právníky. „Samozřejmě patentová kancelář zabývající se žacími stroji bude mít asi levnější expertízu než patentová kancelář zabývající se léky. Jenže když vysoutěžíme patentovou kancelář zabývající se žacími stroji, s největší pravděpodobností napíše patent na lék špatně,“ připomíná zástupce ředitel Ústavu pro organickou chemii Martin Fusek. Podle něj stát sice na jedné straně vydává peníze na výzkum, ale pak výdaje znehodnocuje tím, že zabrání účinně ochránit duševní vlastnictví.

Vědci si stěžují také na to, že jednotlivé tendry se zdržují i tím, že jsou opakovaně prověřovány Úřadem pro hospodářskou soutěž.

„Nejvíc mi vadí ta presumpce viny, kdy lidé jsou dopředu považováni za podvodníky,“ říká ředitel Hostomský. „Často se musíme pohybovat na hraně zákona, aby věci mohly fungovat,“ dodává.

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) slibuje, že se zasadí o změnu legislativy. "Současný systém je přehnaný formalismus dohnaný ad absurdum a nutí lidi, aby obcházeli zákon," prohlašuje předseda lidovců. 

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je tvůrcem zmíněného zákona, však jeho novelu v brzké době nechystá. Dává prý přednost přípravě zcela nového zákona o veřejných zakázkách. „Nový zákon bude reflektovat nové evropské směrnice a zohledňovat specifika zakázek v oblasti vědy a výzkumu intenzivněji než současný,“ ujišťuje mluvčí ministerstva Radka Burkertová.

Ta zároveň tvrdí, že už současný zákon je „velmi pružný“ a neukládá hodnotit jako hlavní kritérium pouze cenu.

Vědci však poukazují na to, že úřady poskytující dotace na nejnižší cenu přesto tlačí a odvolávají se právě na zákon. „Nevím, zda je to chyba zákona či aplikace zákona, v konečném důsledku to pro nás vyjde nastejno. Je zřejmé, že změna je potřebná,“ argumentuje Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie. 

S jeho názorem souhlasí i vicepremiér Bělobrádek. "Kdo na nejnižší cenu nejde, vzbuzuje u úředníků apriori podezření," říká.