Pro ženy s vyššími příjmy vyšší mateřská, navrhuje Adamová

Ženám by se měla dát taková mateřská, kterou si podle svých platů zaslouží, a ne ji při vyšších příjmech krátit. Je to nespravedlivé a vede to k tomu, že jsou ženy nuceny volit mezi kariérou a dítětem, peníze na to přitom jsou, říká v rozhovoru pro deník ECHO24.cz místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Opoziční poslankyně navrhuje, aby ženy s platy až do 80 tisíc dostaly od státu takový příspěvek, který odpovídá jejich měsíčním výdělkům. 

Váš návrh se týká navýšení mateřské pro ženy s průměrnými a nadprůměrnými příjmy, proč?

Mateřská je dneska upravena tak, že pro určitou příjmovou skupinu je výrazně krácena, regulována. Pro spoustu žen to znamená, že se nedostanou na ty peníze, na které mají podle mého názoru nárok. To se snažím napravit, aby i pro ně byla mateřská spravedlivá a více odpovídala tomu, co ony odvedly do systému.

Návrh se týká mateřské, nikoli rodičovské, často se to zaměňuje. Jde o určitou pomoc v mateřství, která se pobírá 28 týdnů a vyplácí se z nemocenského pojištění. To je odvod, který platíme všichni. Začíná se měsíc před porodem a končí šest měsíců po porodu.

Můžete uvést konkrétní příklad, kdy se mateřská krátí?

Žena, která si vydělá 27 tisíc, dostane asi 70 procent platu. Kdežto žena, která si vydělá více, dostane 60 a méně procent. Záleží na tom, jak velké její výdělky byly. Ženě se tak po nástupu na mateřskou výrazně sníží její dosavadní životní úroveň.

Hodně žen to odrazuje a rozmýšlí si, zda si dítě pořídit. A my bychom měli mít zájem na tom, aby i ty ženy, které jsou často vzdělané, pracují, jsou aktivní, aby i ony měly děti. Tohle rozmýšlení by jim mělo odpadnout. Měl by se dodržet princip zásluhovosti.

Máte na navýšení mateřské zpětnou vazbu od žen, kterých se to týká?

Zpětnou vazbu určitě mám velkou. Systém, jak je dnes nastaven, vnímají jako velkou nespravedlnost. Nemají nárok na žádné sociální dávky, které se týkají dětí, ani na spoustu dalších dávek, přitom do systému odvádějí měsíčně vysoké sumy a když se ocitnou v jediném období života, kdy od státu něco potřebují, vzít si to, co tomu státu daly, tak on je nespravedlivě krátí na jejich nárocích.

Myslíte si, že váš návrh přispěje ke zmírnění tlaku na ženy, které si v určitý okamžik svého života musí vybrat, zda chtějí pokračovat v kariéře, nebo mít děti?

Myslím, že ano. V určitou chvíli žena spekuluje, jestli se jí vyplatí ještě nějaký ten rok počkat, oddálit mateřství, aby si třeba ještě něco ušetřila na tu dobu, kdy dítě přijde a kdy to skýtá nemalé výdaje pro rodinný rozpočet. Tohle rozhodování bude usnadněno. Z biologického hlediska není možné čekat věcně.

V souvislosti s tímto tématem se objevuje kritika, že sociální příspěvky jsou od toho, aby z nich rodina vyžila, nikoli, aby se měla dobře…

Dost často se objevuje nesmyslná kritika na základě řekněme závisti některých skupin lidí, ale vždyť pokud má fungovat sociální politika, tak to musí fungovat na principu solidarity silnějších vůči slabším. Je tak v zájmu slabších, aby silnějších bylo co nejvíce a aby bylo z čeho podporovat.

Kolika rodin by se navýšení mateřské mohlo dotknout?

Asi dvaceti tisíc. Jde o zhruba třetinu těch, které loni pobíraly tuto dávku. Ne všechny na ni dosáhnou, například studentky, ta, která nepracovala, nebo OSVČ, která si neplatila nemocenské připojištění. Ty ihned navazují rodičovskou dovolenou.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) i přesto, že navýšení mateřské ohodnotila kladně, upozornila, že návrh je finančně náročný. Kolik to bude případně stát?

S tím faktem, že to bude něco stát, se často operuje. To určitě bude, já to nepopírám, je to i v důvodové zprávě vyčísleno na základě dat z loňského roku. Je to zásah v řádu stovek milionů do účtu nemocenského pojištění, kde je přebytek 3,1 miliardy za minulý rok. Není to tak o tom, že bychom se chovali rozpočtově nezodpovědně a utráceli peníze, které ani nemáme. Tady je potřeba také zdůraznit, že se jedná o mateřskou, rodičovské se to nijak nedotkne. Ta se hradí z úplně jiného systému.

Ministryně Marksová představila návrh svého resortu na zkrácení rodičovské, kdy by ženy mohly být doma s dítětem pouze jeden rok, a tím by došlo i k navýšení dávek. Je to podle vás krok správným směrem?

Tyto změny jsem u rodičovského příspěvku navrhovala už před tři čtvrtě rokem a teď paní ministryně přichází s něčím ‚objevným‘. Už by se o tom mohlo jednat, kdyby koalice neblokovala opoziční návrhy. Možnost rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku pomáhá těm skupinám lidí, které neotálejí s návratem do práce, naopak ho chtějí urychlit.

Jaké by byly důsledky zkrácení rodičovské dovolené? Znamenalo by to navýšení počtu školek?

Je dlouhodobější trend, který ukazuje, že stále více žen si vybírá rodičovskou dovolenou po dva roky. Pořád ale převažují ty standardní tři roky, které jsou u nás takovou zvyklostí. K tomu je úměrně potřeba řešit služby pro malé děti. Musí být dostatek mateřských škol, které musí být schopné přijímat děti v nižším věku než tří let. Nejsem příznivce klasických jeslí, na druhou stranu se ledy hýbají i v této oblasti a vznikají různé další varianty jako třeba dětské skupiny. Navrhla jsem i to, aby mohly rodičovské příspěvky pobírat babičky celodenně. Je to malý zásah do systému, ale s velkým dopadem.

Jak jsou na tom s rodičovskou dovolenou pro srovnání jiné země?

U nás máme nejdelší rodičovskou na světě. V jiných zemích, kde je míra podpory ze strany státu mnohem kratší, se to tak dost liší. Nejméně času tráví ženy na mateřské v Americe, a to jenom pár týdnů. V Německu je to rok. Dost zemí zavádí povinnost, že musí na část rodičovské i muž. To je případ skandinávských zemí, považuji ale za nesmysl zasahovat do rozhodnutí rodičů. Mělo by se to nechat na nich.

Docela dobře tyto věci fungují ve Francii. Však je to také jediná země v Evropě, kde na tom z hlediska demografického vývoje nejsou tak špatně. Rodí se u nich 2,1 dítěte, které jsou potřeba pro reprodukci, abychom nevymírali. A je to právě díky podpoře služeb, které umožňují ženám sladit obě dvě role. Mnohem běžnější je flexibilnější zaměstnávání, práce z domova, možnost hlídání dětí. A to se bavíme skutečně o Francouzkách, nikoli o důsledku migračních vlivů.

Čtěte také: Revoluce? Zaměstnavatel má platit náklady na práci z domova

Nové tarify elektřiny ohrozí chudší domácnosti, obává se Sobotka