Brno bude zase hlasovat o nádraží. Stát vyčlenil 20 miliard

Spolu s komunálními volbami by se v Brně mělo uskutečnit největší místní referendum v zemi. Lidé budou hlasovat o případném stěhování vlakového nádraží, ale svým rozhodnutím ovlivní způsob železničního cestování ve střední Evropě. V Brně se totiž kříží dva hlavní evropské dopravní koridory z Baltu na Jadran a od Severního moře do Středomoří.

Roky odkládaný plán státních úřadů a brněnského magistrátu – přesunout vlakové nádraží a zmodernizovat celý tamní železniční uzel – začíná nabírat konkrétní podobu. V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na další roky se totiž objevila částka 20,4 miliard korun, která má posloužit pro financování první etapy modernizace železničního uzlu. Stavět by se mělo začít na jaře 2017 – více než kilometr od současného hlavního nádraží do místa označovaného jako U řeky.

Jenže tyto plány může překazit referendum, které organizují zastánci zachování nádraží na současném místě, respektive posunutém o dvě stě metrů do lokality Pod Petrovem.

„Do zveřejnění výsledku referenda o poloze nádraží a do předložení studie proveditelnosti, která bude asi za rok, nelze logicky uvádět žádné reálné náklady tohoto záměru a ani žádné reálné termíny o zahájení modernizace uzlu v květnu 2017 a jeho dokončení v říjnu 2022,“ tvrdí předseda sdružení Dětí Země Miroslav Patrik, jeden z kritiků plánovaného stěhování nádraží.

Půjdeme k soudu

Stavební úřad v současnosti už několik měsíců posuzuje odvolání proti zatím nepravomocnému územnímu rozhodnutí, které počítá se stavbou nádraží právě U řeky. A pokud brněnský magistrát územní rozhodnutí potvrdí, jsou odpůrci stěhování připraveni obrátit se k soudu.

„Vydání třetího územního rozhodnutí považujeme opět za nezákonné, neboť ve spise chybí krajský územní plán, závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu nebo kvalitnější hluková studie. Navíc o odvolání rozhoduje brněnský magistrát, takže šance uspět u soudu s námitkou o systémové podjatosti úředníků podřízených primátorovi je hodně vysoká,“ poznamenal Patrik.

Kritici stěhování nádraží jsou připraveni se bránit u soudu i v případě, že by brněnský magistrát nebo zastupitelstvo z nějakého důvodu referendum nevyhlásilo.

„Obyvatelé Brna již podruhé vysílají zastupitelům jednoznačnou zprávu, že chtějí o tak zásadním zásahu do života města spolurozhodovat.“

Aliance Referendum 2014 získala podpisy od více než 21 tisíc brněnských občanů, přičemž k vyhlášení referenda v Brně je podle zákona zapotřebí necelých 19 tisíc. První plebiscit o nádraží se uskutečnil už před lety. Ačkoli se tehdy proti stěhování vyslovilo asi 86 procent, výsledky nemohly být uznány kvůli nízkému počtu hlasujících občanů.

„Obyvatelé Brna již podruhé vysílají zastupitelům jednoznačnou zprávu, že chtějí o tak zásadním zásahu do života města spolurozhodovat. Petici za vyhlášení referenda dokonce podepsali lidé, kteří ještě nemají jasný názor o poloze nádraží, ale chtějí o tom sami rozhodnout,“ řekla Petra Němcová z aliance Referendum 2014.

Boj o nádraží

Sdružení je přesvědčeno o tom, že zachovat nádraží v těsném sousedství centra jihomoravské metropole je mnohem výhodnější, než ho stěhovat dál a budovat kvůli tomu třeba i nový uzel městské hromadné dopravy.

Podle vedení brněnského magistrátu je ale modernizace železničního uzlu spojená s přesunutím nádraží nutná pro další rozvoj města. „Brno potřebuje nové nádraží co nejdříve,“ tvrdí první náměstek primátora Robert Kotzian.

„Přestavba uvolní vysoce atraktivní plochy v bezprostřední blízkosti historického jádra Brna, které budou využity k podnikatelským, volnočasovým a rezidenčním účelům.“

Hlavním cílem dopravního projektu u řeky Svratky je podle magistrátu zjednodušení a modernizace železničního uzlu. „Přestavba uvolní vysoce atraktivní plochy v bezprostřední blízkosti historického jádra Brna, které budou využity k podnikatelským, volnočasovým a rezidenčním účelům. Vznikne zde moderní městská čtvrť s novým bulvárem spojujícím historické jádro a nové nádraží. Pro developerskou činnost bude nabízeno 58 hektarů ploch,“ uvedl brněnský magistrát.

Podle něj vznikne u řeky významné dopravní uzel se všemi druhy dopravy, omezí se automobilismus v centru a vzniknou nové čtvrti.

„Přestavba železničního uzlu s nádražím u řeky Svratky bourá mnoho bariér ve městě, čímž se uvolní prostor pro intenzivní rozvoj na jih od centra a vznik nových ploch zeleně. Dojde k revitalizaci zanedbaného území a v blízkosti nádraží vznikne nová atraktivní městská čtvrť s dostatečným podílem bydlení,“ uvedl brněnský magistrát.