Další oběť ukrajinské krize? Bulhaři stopli plynovod South Stream

Bulharská vláda před pár dny oznámila, že pozastavuje práce na plynovodu South Stream. Na žádost Evropské komise. Země však čelila tlaku i ze strany Spojených států. Projekt by měl přispět k evropskému úsilí o diverzifikaci přepravních tras energetických surovin. Jenomže plyn proudící přes South Stream bude ruský a do realizace projektu je zapojen Gazprom. Navíc obchází tradiční tranzitní zemi, kterou je Ukrajina.

Plynovod South Stream má přivádět ruský plyn do Evropy po dně Černého moře a dále přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a další. Jeho realizace začala v roce 2012 a první plyn měl být přepravován od prosince 2015. Vzhledem k rozhodnutí Bulharska z 8. června se ale tento termín odkládá.

Bulharsko investovalo do projektu značné množství prostředků a čelilo kvůli němu tlaku Evropské unie i Spojených států. Evropská komise vyzývala Sofii k zastavení projektu již několik měsíců kvůli sporu EU s Gazpromem. Ten totiž drží v bulharské části plynovodu South Stream 50procentní podíl. Evropská unie kritizovala Sofii již v roce 2008 za to, že podepsala mezivládní dohodu ohledně plynovodu a členem EU, jejíž spory s Gazpromem v té době nebyly dořešeny.

Dodávky energetických surovin jsou jedním z citlivých témat mezi Evropskou unií a Ruskem. Evropa získává třetinu zemního plynu z Ruska a 14 procent příjmů z celého ruského exportu plyne právě z prodeje zemního plynu do Evropy. 

Sofie čelila kvůli projektu kritice také ze strany Spojených států. Washington dříve varoval, že pokud zakázku získá konsorcium v čele s ruskou společností Strojtransgaz, hrozí sankce ze strany USA také bulharským společnostem. Firmu Strojtransgaz vlastní miliardář Gennadij Timčenko, který má blízko k Vladimiru Putinovi a je na americkém seznamu sankcionovaných kvůli ruské intervenci na Ukrajině. Na seznamu Evropské unie však Timčenko podle serveru RFE/RL nefiguruje.

Jonathan Stern stojící v čele výzkumného programu pro zemní plyn, který je součástí oxfordského Institutu pro energetická studia, uvedl, že tlak USA byl nakonec účinnější než ten ze strany Evropské unie. Bulharská vláda totiž pozastavení projektu South Stream oznámila v době, kdy v Sofii byla na návštěvě trojice amerických senátorů. Bulharsko podle Sterna dříve varovalo Evropskou komisi, že pokud bude donuceno se projektu vzdát, bude žádat náhradu škody i soudní cestou. „Bylo by zajímavě zjistit, zda Bulhaři řekli americkým senátorům, že budou požadovat náhradu škody,“ poznamenal Stern.

Rusko obvinilo EU z tlaku na Sofii

Kritická reakce Ruska na sebe nenechala dlouho čekat. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov následně 9. června obvinil Evropskou unii z tlaku na Sofii a poznamenal: „Někdy je Brusel veden touhou trestat a pomstít se.“ Následně dodal: „Představitelé Evropské unie prohlásili, že vyjednávání ohledně projektu South Stream budou zmrazena do té doby, než Rusko uzná vládu v Kyjevě. Zdá se vám to smysluplné?“

Faktem podle serveru RFE/RL je, že kdyby byla oslabena role Ukrajiny jako tranzitní země, oslabilo by to i její pozici při vyjednávání s Ruskem, ať už v otázce cen plynu nebo zasahování Ruska do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Server dále spekuluje, že by tím bylo poškozeno úsilí Západu o stabilizaci země i evropská pomoc Ukrajině při dosažení jejích evropských aspirací.