Vstanou noví pionýři? Ruští rodiče jsou zmateni

V Rusku by mělo už brzy vzniknout „Ruské hnutí školáků“. To vyvolává téměř automaticky vzpomínky na pionýry z časů Sovětského svazu. Jak píše domácí tisk, ruští rodiče jsou v názoru na novou organizaci rozpolceni i zmateni. Novou kampaň sice většinou vítají jako perspektivu pro mládež, ale současně se obávají jednostranné ideologické indoktrinace.

Na základě výnosu ruského prezidenta Vladimíra Putina z letošního 29. října bude v Ruské federaci založeno státní Ruské hnutí školáků (RDŠ). Jeho cílem je, praví se v dokumentu, přispívat k tvorbě osobnosti na základě hodnot určujících ruskou společnost. To je ale spíše obecná floskule a zatím zůstává v mlhách, jak by nová organizace měla v praxi fungovat.

Bude členství v ní dobrovolné, nebo povinné? Ptají se mimo jiné nejen rodiče.

Podle informací onlinového magazínu gazeta.ru, jehož redaktoři hovořili se zasvěcenými do projektu, by RDŠ nemělo být rozhodně nápadem pána Kremlu. Putin prý naopak vyšel vstříc už déle trvajícím iniciativám vycházejícím ze všech frakcí dolní komory ruského parlamentu i od zástupců veřejnosti. Více jasno bude začátkem příštího roku, kdy by nová organizace měla být ustavena.

K tomu bude svolán sjezd, na němž se vyberou vedoucí činitelé nového hnutí a jeho koordinační rada, uvedl Sergej Pospelov, šéf Federální agentury pro záležitosti mládeže (Rosmoloděž).

V ruských médiích už se začalo RDŠ přirovnávat k sovětským Leninovým pionýrům, u nichž byla organizována většina dětí a mládeže. To jen zvýšilo rozpaky a zmatek veřejnosti. Rodičovská sdružení na školách jsou zatím až na výjimky v hodnocení projektu zdrženliví. Někteří, třeba Světlana Sakajevová, se nicméně nechali slyšet, že ruská mládež touží po ideologickém vedení, společnosti svých vrstevníků a po hromadných akcích s nimi.

Jiná zástupkyně sdružení rodičů, Světlana Tetěrinová, ale neskrývá obavy, že by nová organizace mohla být zneužita jako ideologický nástroj. V pořádku by podle ní bylo, kdyby hnutí školáků vychovávalo ke zdravému vlastenectví. Kdyby z něj ale někdo chtěl budovat platformu k pozdějšímu vstupu do nějaké partaje, tak ona sama by členství v něm svému synovi rozhodně nepovolila, prohlásila Tetěrinová pro list RBTH.

Skauti s komunistickou ideologii

Pionýrská organizace byla založena začátkem dvacátých let 20. století v Sovětském svazu, kdy vedení země přemýšlelo o výchově dětí a mládeže ke komunistickým ideálům. Mocipáni v Moskvě se chytily myšlenky skautského hnutí, které bylo tehdy na Západě dost rozšířené. Pokud jde o organizaci a aktivity, pionýři se skautům dosti podobali, lišili se ale vyznávanou ideologií. Pionýrské hnutí se rychle masovou záležitostí. Jeho členy byli žáci do čtrnácti let věku, poté v podstatě plynule přecházeli do komsomolu.

K úkolům a aktivitám sovětského pionýrského hnutí patřily také sport, organizování volného času, výlety či sběr starého papíru a kovů. Vzpomínky Rusů na pionýry jsou různé. Jedni vyzdvihují, že organizace pomáhala dětem orientovat se v životě a socializovala je, druzí kritizují její ideologizaci včetně cíleného vyvolávání netolerance vůči těm, kteří se vzpírali být součástí komunistického systému.

Už před založením RDŠ vznikala v moderním Rusku sdružení, jež navazovala na tradice sovětského pionýrského hnutí. Mnohá z nich jsou úzce spojena s Komunistickou stranou Ruské federace. Jiná jsou kosmopolitnější. Zasvěcený zdroj magazínu gazeta.ru řekl, že se dosud nerozhodlo, zda nová státní organizace bude působit na všech školách. Bylo by podle něj ovšem dobré, kdyby tomu tak bylo.

K obavám, že hnutí může být zideologizované, zdroj uvedl: „Nechápu, co znamená ‚ideologie‘. Tato organizace je pro zemi, k pomoci škole vzdělávat své občany. Je na tom něco špatného?“