Topolánek přijal Krista. A není sám, počet dospělých pokřtěných roste

Bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přijal křesťanství. Vyplývá to z jeho nové knihy Hlavně se neposrat, ve které shrnul svou dvacetiletou kariéru ve vrcholové politice. Jeho přestoupení na víru odráží trend posledních let v české společnosti, kdy narůstá počet lidí, kteří křest absolvují až v dospělosti.

„Necítím se být na sto procent ani Čechem, ani Evropanem. Jsem křesťan z Valašska s keltskými, francouzskými a kdovíjakými kořeny,“ píše expremiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek ve více než 500 stránkové publikaci. Ta obsahuje jeho články a projevy od roku 1998 opatřených krátkými podčárníky.

V knize bývalého politika se objevuje řada náboženských odkazů i narážek. Ve svých textech Topolánek hojně poukazuje na naše kořeny a sdílené hodnoty vycházející z židovsko-křesťanské civilizace. Cituje Bibli i Korán. „Já jsem se po etapě naivního agnosticismu a éry něcismu našel. Jsem nepochybně křesťan! A myslím to upřímně,“ popisuje v narážce na předvolební billboard ČSSD s citátem Stanislava Grosse „Myslím to upřímně“ z roku 2004.

Kmotrem někdejšího premiéra Topolánka se stal ekonom Jiří Schwarz, spoluzakladatel Liberálního institutu, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. V publikaci se objevuje mimo jiné po boku Topolánka před kostelem svaté Markéty v Břevnovském klášteře.

Zda byla fotografie, datovaná letos 21. března, pořízena přímo v den Topolánkova slavnostního křtu, není však jasné. Topolánek na dotazy deníku ECHO24.cz nereagoval. V textu Topolánek v souvislosti se Schwarzem zmiňuje, že mu poskytl duchovní oporu, vrátil sebevědomí a „chuť jít dál“.

O Topolánkově víře v Boha vypovídá i jeho nedávný rozhovor pro Svobodné fórum. Označil v něm náboženství a církev jako „přirozenou kotvu v těžkých dobách“, která však české společnosti chybí.

„Největší brzdou české společnosti je vysoká míra sekularizace. I proto nám chybí jednota v pohledu na národní zájem. Chybí nám hrdost, chybí nám víra, chybí nám jasná národní identita. Naopak nám nechybí závist, malost a rovnostářství,“ komentoval pro server Topolánek.

V křesťanství se našel Gross i Vondra

Topolánek však není jediným vrcholovým politikem, který se přimkl k víře. Životní oporu v křesťanství našel také další bývalý český premiér Stanislav Gross. K přijetí Krista se veřejně doznal zhruba rok před svou smrtí v pořadu České televize 168 hodin.

V reportáži z dubna roku 2014, která odkazovala na dokumentární cyklus Expremiéři, vypadal, že je těžce nemocný. Veřejnost se později dozvěděla, že trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, která ho postupně zcela paralyzovala.

Na slavnostní obřad křtu se aktuálně připravuje také Alexandr Vondra, exministr zahraničí i obrany a někdejší disident. „Jsem už zhruba rok v procesu přípravy, to není tajemstvím. Připravoval jsem se už za bolševika, tak mi přijde vhodné to dokončit. Nepřísluší mi to ale teď komentovat,“ uvedl deníku ECHO24.cz Vondra.

Krista přijímá stále více dospělých

Ačkoli celkový počet věřících od počátku devadesátých let podle posledního sčítání lidu v roce 2011 výrazně poklesl, aktuální čísla ukazují na nový trend. V posledních letech vzrostlo množství lidí, kteří se k víře uchýlili zřejmě až v dospělosti. Týká se to především katolické církve. Zatímco v roce 2011 kněží pokřtili zhruba 1100 lidí ve věku nad 14 let, loni to bylo o dvě stovky více.

„V praxi katolické církve není příprava na křest chvilková záležitost. Pokud se dospělý člověk rozhodne nechat pokřtít, připravuje se většinou minimálně celý rok, v některých diecézích i déle. Jedná se o období tzv. katechumenátu, tedy období čekání na přijetí svátosti křtu. Vstupem do tzv. katechumenátu žadatel potvrzuje svůj zájem být pokřtěn,“ uvedl deníku ECHO24.cz mluvčí České biskupské konference František Jemelka.

Podle odborníků může jev, kdy se lidé začínají častěji upínat k Bohu, souviset s hledáním identity v době nestability, mimo jiné aktuálně třeba v souvislosti s uprchlickou krizí. Jemelka z České biskupské konference však upozorňuje, že případný vliv jakéhokoliv aktuálního dění na počty pokřtěných se projeví až v delším časovém horizontu.

V Česku je podle dat z roku 2011 téměř 2,2 milionu věřících, z toho se 1,5 milionu lidí hlásí ke konkrétní církvi. Mezi nejvýznamnější církve u nás se řadí Římskokatolická církev se zhruba milionem katolíků, desetitisíce věřících se pak hlásí k Českobratrské církvi evangelické a Církvi československé husitské.

Čtěte také: Topolánek: Babiš a Zeman jsou genetický experiment, který se nepodařil

EU nás žene k předposratým řešením, říká Topolánek

Český papež František: karlovarský kněz vede papežův falešný Twitter