Globální rizika roku 2014: plavba na nezmapovaném moři
Světové ekonomické fórum vydává posledních osm let každoroční zprávu o globálních rizicích. Jedná se jeden z nejlepších podobných projektů, protože autoři zprávy se ptají asi tisíce vybraných respondentů ze všech osídlených kontinentů a pečlivě vnímají názorové rozdíly - např. ženy jsou o něco opatrnější než muži a muži nad 40 let se více bojí finančních krize než jejich mladší kolegové. Ekonomové se méně obávají ekonomických problémů než všichni ostatní a technologové vnímají ve srovnání s ostatními technologická rizika jako méně významná. V těchto případech je těžké říct, zda snížené vnímání rizik vlastního oboru je dáno expertní znalostí nebo přehnanou sebedůvěrou.
Z hlediska nějaké či státu můžeme rizika dělit do tří kategorií. Do té první patří vyhnutelná rizika jako je třeba požár. Druhým typem jsou strategická rizika, která vyplývají z chybného řízení a odhadu situace. U těchto rizik pomáhá zkušenost a prevence. Teprve třetí skupinou jsou vnější rizika, nad kterými firma či stát nemá skoro žádnou kontrolu. Zde je strategie založené na resilienci, neboli pružnosti systému. Tento termín se často používá v environmentálních vědách, kde se mluví resilienci ekosystémů, tedy o takových vlastnostech, které umožňují přežívat v široké škále podmínek.
Jedním ze základních rizikových faktorů tohoto světa je přílišný důraz na zisk, který vede k tomu, že systém je nastavený na optimální podmínky, ale nemá žádné rezervy, takže rychle ztrácí pružnost a snadno se hroutí asi jako doprava na dálnici. Dobře to je patrné např. na cenách ropy, které stoupají už když dojde k výpadku produkce o méně jak 1%.
Rizika jsou v zásadě známá jako je třeba inflace, nebo neznámá jako jsou nepředvídatelné dopady finanční regulace či vlivu nových technologií. Je to jako plavba na moři, u kterého nám schází část námořních map. V každém dobrém rizikovém scénáři je zdůrazněna role neznámých a nečekaných událostí, jak byl třeba v roce 1914 sarajevský atentát. Má za této situace vůbec význam zabývat se v našem složitém a neodhadnutelném světě riziky? Asi ano, tříbí to mozek a umožňuje vyhnout alespoň některým pastem budoucnosti - nelézt obludě do rovnou chřtánu.
Zpráva ekonomického fóra se zabývá padesáti základními riziky a jejich vzájemnými vazbami. Nemá význam je zde všechny vyjmenovávat, ale můžeme zkusit vybrat několik málo výrazných příkladů a postupně je podrobněji rozvést, abychom získali určitou citlivost k proměnám světa. Psychologicky přitom platí, že člověka nejvíc znepokojuje tušené, ale nepoznané riziko, takže paradoxně přemýšlení o budoucích nebezpečích mnoha lidem přináší úlevu a klid.
Prvním krokem je uvažovat o nějakém riziku jako o dvousložkové záležitosti, složené z pravděpodobnosti, že k danému jevu dojde a z dopadu, jaký jev bude mít. Většina rizik má několik příčin, takže se skoro vždy jedná o složitý jev, který odráží vlastnost celého politického, sociálního či přírodního systému. Tato rizika s námi zůstávají celé roky, což zpráva reflektuje postojem, že hlavní rizika jsou ta, ke kterým během dalších deseti let nejspíš dojde a jež budou mít závažný dopad. Nejpravděpodobnějšími globálními riziky s největšími dopady na chod společnosti jsou chronická nerovnováha mezi příjmy a výdaji a nedostatek vody. Po tomto obecném úvodu můžeme přejít na reálné události jako jsou například digitální požáry.
V příštím díle: Digitální požáry
