Únik odposlechů Janouška už snad řeší inspekce, tvrdí žalobce

Úniky informací z trestního spisu v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) už zřejmě řeší Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je o tom alespoň přesvědčený náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Pavel Komár. Jak řekl deníku ECHO24.cz, státní zastupitelství už inspekci dalo podnět. Komár je zároveň přesvědčený, že za úniky do médií nestojí nikdo z orgánů činných v trestním řízení.

Vše podle Komára naopak ukazuje na to, že materiály včetně tento týden zveřejněných odposlechů lobbisty Romana Janouška unikají od obhájců. "Nerad bych ale komplikoval práci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Předpokládám, že už intenzivně pracuje na tom, aby odhalila pachatele," komentuje náměstek úniky z vyšetřování.

Mluvčí inspekce Radka Sandorová nechce celý případ vůbec komentovat. Vysvětluje to tím, že o únicích již v polovině dubna informovalo právě olomoucké vrchní zastupitelství. "Inspekce by to měla řešit z úřední povinnosti. My jsme jí každopádně už dávali podnět, aby se tím zabývala," přibližuje postup orgánů po úniku informací Komár.

Únik nejspíš od obhájců

Ten zároveň vysvětlil svou domněnku, že materiály z trestního spisu unikají do médií od obhájců. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prý zpřístupnilo obhajobě trestní spis na její žádost v březnu. Obhajoba má právo nahlížet do spisu a pořizovat si jeho kopii. A krátce po zpřístupnění byly některé písemnosti zveřejněny v médiích, která třeba předem informovala o plánovaných termínech výslechů svědků. Úniky vygradovaly tento týden, kdy se v Lidových novinách objevily dokonce přepisy odposlechů, které měli policisté pořídit v centru Prahy u lobbisty Romana Janouška.

„My jsme apelovali na všechny, kdo mají informace ze spisu, v poslední době je to zejména obhajoba, aby s těmi informacemi nakládali tak, aby nebyla narušována práva třetích osob. A to je právě tento případ,“ potvrzuje Komár, že se vrchní státní zastupitelství snaží úniky řešit.

„Já samozřejmě nemohu bezprostředně se stoprocentní jistotou vinit někoho z toho, že on je tím, kdo předal informace médiím. Ale jsem přesvědčený o tom, že to nebyl nikdo z orgánů činných v trestním řízení,“ dodává. Už z logiky věci lze podle něj odvozovat, že úniky mohou pocházet od obhájců. Orgány činné v trestním řízení totiž mají odposlechy k dispozici dlouhou dobu a k žádnému vyzrazení nedošlo. O celé věci proto ve středu s obhájci osobně mluvil.

„Problém nahrávky a rozhovoru advokáta a jeho klienta je skutečně problémem, který se nějakým způsobem zřejmě bude muset řešit i v rámci nového trestního řádu,“ říká advokát Tomáš Sokol.

Únik analyzuje i samotné Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Cílem je v případě potřeby příslušným orgánům dokázat, že se zveřejňování informací děje mimo policii a státní zastupitelství. Pokud by se potvrdil opak a materiály unikly od orgánů činných v trestním řízení, šlo by o zneužití pravomoci úřední osoby.

Odposlouchávat advokáty, nebo ne?

Kvůli právě zveřejněným odposlechům se v justici také znovu začíná řešit otázka, jak naložit s odposlechy advokáta a jeho klienta. Platí, že nemůže být odposloucháván hovor mezi obviněným a jeho obhájcem. To upravuje trestní řád a v takovém případě musí policista odposlech okamžitě smazat. Problém ale nastává u širšího výkladu, tedy jak je to obecně s odposloucháváním hovorů advokátů s klienty.

„Problém nahrávky a rozhovoru advokáta a jeho klienta je skutečně problémem, který se nějakým způsobem zřejmě bude muset řešit i v rámci nového trestního řádu,“ říká advokát a odborník na trestní právo Tomáš Sokol, který má jako obhájce bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondřeje Páleníka ke kauze Jany Nečasové blízko.

„Zatím je to tak, že policie respektuje fakt, že obviněný hovoří se svým obhájcem a odposlech smaže. Ale když se náhodou k odposlechu přimotá advokát, který hovoří se svým klientem, ale ne v trestní věci, jsou tu dva výklady. Jeden říká, že tu pravidlo neodposlouchávat musí platit taky, a druhý naopak, že trestní řád v tomto případě nic neukládá a tudíž se s tím běžně operuje,“ přibližuje současnou praxi Sokol a dodává: " Já to vykládám tak, že beze zbytku jakýkoliv rozhovor, který je veden o advokátní věci, by měl být vyloučen z odposlechů jako důkazu."

Debatu v justici rozvířila skutečnost, že se Roman Janoušek v odposleších baví i se svým právníkem Vítem Širokým. „Pokud by se jednalo o rozhovor ve věci dopravní nehody mezi panem Janouškem a doktorem Širokým, šlo by o jeho trestní stíhání a policie by ty hovory nemohla odposlouchávat,“ vysvětluje ale Komár s tím, že to se v případě aktuálně uniklých odposlechů nedělo a oba muži se spolu na nahrávkách navíc nebaví o obhajobě.