Vládní krize míří k Ústavnímu soudu. Ve hře je i konec Zemana

Když premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před jedenácti dny oznámil, že kvůli nejasnostem kolem placení daní ministra financí Andreje Babiše (ANO) podává demisi vlády, rozpoutal na české politické scéně bouři. Prezident Miloš Zeman nejdříve demisi odmítl a nyní lavíruje nad tím odvolat pouze Babiše. Do hry se tak možná dostane i Ústavní soud. Na ten se plánuje obrátit jak prezident, tak premiér a dokonce i Senát. Výsledkem by ve zcela krajním případě mohl být i konec Miloše Zemana na Hradě.

Miloš Zeman se bude u Ústavního soudu domáhat výkladu toho, zda je prezident za všech okolností povinen odvolat ministra, pokud o to požádá premiér. Odpověď však podle ústavního právníka Aleše Gerlocha zřejmě nedostane.

„Takový podnět těžko bude Ústavním soudem přijat. Ústavní soud u nás nemá pravomoc, aby podával výklad ústavy na žádost ústavních činitelů,“ řekl pro Echo24 Aleš Gerloch.

To samé již dříve v České televizi prohlásil další ústavní právník Jan Kysela. Není podle něj možné se na Ústavní soud obracet s dotazem, co které ustanovení ústavy znamená, jelikož je místem, kde se řeší spory o výklad práva. „Prezident se stěží může před Ústavním soudem přít sám se sebou, zda má, nebo nemá kompetenci v některých případech nevyhovět návrhu premiéra na odvolání ministra,“ řekl Kysela.

Zeman musí ministra odvolat

To, že prezident Miloš Zeman by měl návrh premiéra na odvolání ministra financí Andreje Babiše bezodkladně přijmout, ústavní právníci nerozporují. Nejasnosti však panují kolem toho, jak moc bezodkladně to musí být. „Pravda je, že ústava premiérovi nedává možnost dávat závazné lhůty. Ale já si myslím, že to datum není ve smyslu časového ultimáta,“ uvedl již dříve pro Echo24 Gerloch.

Čtěte více: Zeman musí demisi přijmout bezodkladně, říká ústavní právník

Datum, které odvolání obsahovalo, bylo 9. května. Miloš Zeman však poté přišel s argumentem, že Andreje Babiše nemůže odvolat proto, že to je v rozporu s koaliční smlouvou. To však ústavní právníci považují za lichý argument. Miloš Zeman ministra financí podle Gerlocha dle ústavy odvolat musí. „Je to součástí politických řešení. Z tohoto hlediska to chápu, ale nadřazovat koaliční smlouvu nad ústavu je nesmysl,“ dodal Gerloch.

Žalobu chystá i premiér

Na Ústavní soud se chystají obrátit i premiér a žalobu na prezidenta zvažují i senátoři. Bohuslav Sobotka chce připravit kompetenční žalobu v případě, že Zeman vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše neodvolá po svém návratu z cesty do Číny, na které bude do 18. května.

Podle Aleše Gerlocha je kompetenční žaloba tím nejaktuálnějším návrhem, který má šanci uspět, zároveň však doplňuje, že to není prostředek, který by se měl běžně mezi ústavními orgány používat. Sám upřednostňuje politické řešení. „Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná a prezident se jimi musí řídit,“ říká Gerloch k tomu, jak by měl v případě posouzení žaloby soudem Zeman konat. Vyjádření soudu podle něj může ale trvat i měsíc. Situace se však mezi tím může vyřešit i jinak po politické rovině a žaloba by pak byla podle Gerlocha nejspíš stažena.

Gerloch zdůrazňuje otázku toho, že zde nejsou pochybnosti o tom, že prezident má konat. „Jde o závazný návrh a to, kdy a za jakých podmínek návrhu vyhoví. Jde o okolnosti, nikoliv o samotnou pravomoc,“ doplňuje Gerloch. 

Zemanův úplný konec? Málo pravděpodobné

Poslední a svými dopady nejzávažnější žalobu by mohl připravit Senát. Pokud by tři pětiny všech senátorů žalobu na prezidenta k Ústavnímu soudu podepsalo, následně ji tři pětiny všech poslanců odhlasovaly a Ústavní soud ji přijal, v konečném důsledku by to znamenalo konec Miloše Zemana v úřadu. Senátoři o tomto kroku minulý týden jednali a horní komorou by žaloba zřejmě prošla. Senátoři však čekají na postup premiéra Sobotka a chtějí mu dát čas, pokud podá kompetenční žalobu.

Čtěte také: Štěch: Do týdne Zeman musí odvolat Babiše, jinak přijde ústavní žaloba

Gerloch však úspěch ústavní žaloby a vůbec její cestu legislativním kolečkem vidí jako nejméně pravděpodobnou. „Ústavní žaloba musí splnit podmínky hrubého porušení ústavy a musí být dokázáno, v čem to spočívá. To, že několik dnů trvá nějaké rozhodnutí, ještě hrubé porušení ústavy není,“ řekl Gerloch. Za hrubé porušení by podle něj mohlo být bráno definitivní odmítnutí vyhovění návrhu Bohuslava Sobotky na odvolání Babiše nebo dlouhodobé blokování práce vlády nebo opakované a časté vměšování se do jejího chodu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.