Obama nabízí Izraeli 40 miliard pro armádu, Netanjahu žádá víc
Investice do spojence
NOVÉ
1
Izraeli se nelíbí podmínky nové vojenské pomoci, kterou této zemi hodlají poskytnout Spojené státy americké. Přestože americký prezident Barack Obama hodlá svému spojenci poskytnout v průběhu deseti let až 40 miliard dolarů na investice do armády, izraelský premiér Benjamin Netanjahu žádá podle deníku New York Times ještě větší sumu. Kvůli vzájemně napjatým vztahům mezi oběma státníky hrozí údajně i odklad finanční pomoci. Netanjahu by se prý totiž mnohem raději dohodl až s Obamovým nástupcem, který do úřadu nastoupí po podzimních volbách.
Barack Obama by se podle amerických zpravodajů ještě před koncem svého funkčního období rád zapsal do historie jako politik, který výrazně přispěl ke zklidnění napjaté situace na Blízkém východě. Právě to ho mělo motivovat k odsouhlasení finanční pomoci pro izrealské ministerstvo obrany, v rámci kterého by mělo postupně do Izraele putovat v průběhu deseti let až 40 miliard dolarů. Jednalo by se přitom o nejvyšší částku, jakou kdy USA poskytly některému ze svých zahraničních spojenců.
Ani nebývalá vstřícnost amerického prezidenta ovšem nepřiměla předsedu vlády Izraele Benjamina Netanjahua k nadšení. Ten prý totiž původně počítal s ještě objemnější investicí. Někteří experti zabývající se situací na Blízkém východě spekulují o tom, že by mohl izraelský premiér celou dohodu potopit. Netanjahu se prý totiž chystá domluvit výhodnější podmínky vojenské pomoci až s Obamovým nástupcem, o němž se rozhodne v podzimních celostátních volbách.
„Konec konců, vyvstává tu řada zásadních otázek. Od Izraelců se jedná o riskantní sázku na to, zda dokáží od příští americké administrativy získat něco více. Nemyslím si že je to rozumný hazard. Myslím si, že čím déle se to bude protahovat, tím menší je šance na dosažení dohody,“ poznamenal k dosavadnímu postupu jednání ředitel bezpečnostního programu na Blízkém východě Ilan Goldenberg z Centra pro novou americkou bezpečnost.
Podobné spekulace ovšem Izrael výslovně odmítá, vláda by prý naopak ocenila dosažení dohody ještě před Obamovým odchodem z Bílého domu. Pro přílišný spěch přitom Netanjahuúv kabinet nemá prozatím důvod. Dosavadní finanční pomoc, kterou Spojené státy Izraeli poskytují, totiž poběží až do roku 2018. Díky ní si americký spojenec přijde ročně na 3 miliardy dolarů.
Senátoři tlačí na Obamu
O nutnosti vylepšit stávající podmínky dohody jsou ovšem přesvědčeni někteří členové amerického kongresu. Ti argumentují zvýšenou hrozbou ze strany Íránu, jež by mohl v budoucnu ohrozit bezpečnou situaci ve světě vybudováním vlastního jaderného arzenálu. Skupina 81 amerických senátorů se dokonce rozhodla upozornit na tuto hrozbu Baracka Obamu společným dopisem.
„Pomoc Izraeli musí být zvýšena zejména v souvislosti s bezpečnostními otázkami v regionu,“ napsal například senátor z Delaware Chris Coons. „Americko-izraelské spojenectví tu musí být zanecháno jako odkaz na velmi robustních základech,“ vyjádřil se později Coons v jednom z rozhovorů.
Dosavadní jednání o nové finanční podpoře probíhají pod nejvyšším stupněm utajení. Zástupci ministerstev obrany z obou zemí už debatují přes pět měsíců, prozatím ovšem ke shodě nedošlo. Nejvýraznějším důvodem jsou přitom údajně rozdílné zájmy obou vrcholných politiků.
Zatímco Obama by odsouhlasením dohody ještě za doby svého prezidentství rád umlčel kritiky, kteří mu vyčítají přílišnou tvrdost vůči tradičnímu americkému spojenci, Netanjahu by rád navýšením poskytnuté částky udržel výjimečný status Izraele, jako ochránce pořádku na Blízkém východě. Vše tak zřejmě bude záviset na ochotě amerického prezidenta a izraelského premiéra ke kompromisu.
