Rakousko vrací už i syrské běžence, tvrdí Řekové
Uprchlická krize
Řecké diplomatické zdroje obviňují Rakousko, že vrací už i syrské uprchlíky. U nich přitom doposud kvůli občanské válce v jejich zemi platilo, že mají takřka automatický nárok na udělení azylu. Podle zdrojů z řeckého ministerstva zahraničí, které cituje deník Ethnos, se opatření dotklo 44 Syřanů, kteří jsou nyní zpátky v Chorvatsku. O jejich osudu informovali ministerstvo pracovníci řeckého velvyslanectví v Záhřebu, podle nichž Syřané nebyli s to doložit, že skutečně pocházejí z oblastí, kde se bojuje.
„Tato skutečnost svědčí o stupňujících se přísných opatřeních Rakouska a dalších zemí na ‚balkánské trase‘, které uprchlíky prosévají několika síty a které neustále zavádějí nová kritéria, jež se již neomezují na jejich státní příslušnost,“ napsal Ethnos.
Podle listu uvízlo dalších 14 Syřanů a 124 Iráčanů na makedonsko-srbské hranici proto, že mají jiné starší typy osobních dokladů, než jaké se náhle rozhodly uznávat úřady pěti zemí. O této skupině a důvodech odmítnutí jejich přechodu přes hranice informovali pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), kteří jsou přítomní na místě.
Od víkendového zpřísnění kontroly hranice s Řeckem ze strany makedonských úřadů, které přestaly přijímat afghánské běžence, se v severořeckých oblastech začaly hromadit tisíce běženců, které policie začala odvážet od hraniční čáry zpátky do vnitrozemí v autobusech. Uprchlíci přespávají ve vozech či prostorách uvolněných radnicemi měst a vesnic v očekávání, že se hranice zase otevře.
Podle listu To Vima si ale Řekové budou muset začít zvykat, že se jejich země proměňuje ve skutečnosti v cílovou stanici, respektive v jeden obrovský „hotspot“. Tímto pojmem úřady označují registrační střediska pro migranty.