Spojení Přemyslovců s Lucemburky. Bude významným dnem?

Sněmovna navzdory odmítavému stanovisku vlády dala v úterý šanci návrhu zákona, podle něhož by se 31. srpen stal oficiálním významným dnem na paměť spojení Přemyslovců s Lucemburky. Den má připomínat sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským v roce 1310, který přinesl posílení české státnosti na dlouhá desetiletí.

Někteří z poslanců ovšem v souladu s vládním doporučením apelovali na to, aby se k 11 dosavadním významným dnům dostal spíše den narození syna obou sezdaných panovníků, tedy římského císaře a jednoho z nejvýznačnějších českých králů Karla IV. Příští rok 13. května uplyne od této události 700 let, připomenul poslanec ODS Petr Bendl.

Spor či případné doplnění původního návrhu bude před dalším schvalováním řešit sněmovní kulturní výbor. Dostatek hlasů totiž nezískal návrh poslance ANO Ladislava Oklešťka, který s ohledem na vládní postoj požadoval zamítnutí předlohy.

Vláda své stanovisko zdůvodnila mimo jiné tím, že současné významné dny se vážou k poměrně nedávné historii nebo mají mezinárodní souvislosti. Sňatek mezi Lucemburky a Přemyslovci považuje vláda spíše jen za historickou událost bez hlubšího soudobého významu.

Čtěte také: Házení vajec na Zemana jako trestný čin? Byl státní svátek

Pod předlohou je podepsáno 33 poslanců ze všech frakcí vyjma ODS a KSČM, kteří naopak považují spojení obou dynastií za významný mezník v českých dějinách z hlediska historického a politického. Poukazovali také na to, že významné dny mají symbolický charakter a jsou na rozdíl od státních a ostatních svátků pracovními dny, takže jejich rozšíření nebude mít dopad na české hospodářství a rozpočet.

Po úvodním kole posuzování této předlohy byla zářijová schůze Sněmovny přerušena. Poslanci se znovu sejdou ve středu, a to kvůli ohlášené přestávce na jednání klubu TOP 09 a Starostové až v 11:00. Na programu mají schvalování zákonů.