Zemřel Šalabí, který Bushe zásoboval ‚důkazy‘ o Iráku

V Iráku zemřel prominentní politik Ahmad Šalabí, informovala dnes irácká státní televize. Bývalý vicepremiér i ministr vždy silně podporoval americkou invazi do Iráku v roce 2003, která vedla ke svržení tehdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna. Jednasedmdesátiletý Šalabí zemřel v Bagdádu poté, co utrpěl srdeční záchvat, uvedla agentura Reuters s odvoláním na irácké politiky.

Šalabí, sekulární šíitský politik, byl považován za muže, který přiměl Spojené státy k tomu, aby před 12 lety podnikly invazi do Iráku. Údajně to byl právě on, kdo dodával Washingtonu informace, které nebyly správné. USA na jejich základě mimo jiné tvrdily, že Irák má zbraně hromadného ničení.

Po Saddámově pádu se Šalabí vrátil domů z exilu v Británii a ve Spojených státech. V jednu dobu se o něm mluvilo dokonce jako o iráckém premiérovi, nakonec ale na tento post nedosáhl. Naposledy zastával funkci šéfa parlamentního finančního výboru.

V Iráku byl jedním ze zakladatelů Iráckého národního kongresu, hnutí, které na počátku 90. let zastřešilo sunnitskou, šíitskou a kurdskou opozici proti režimu Saddáma Husajna. Na svržení Saddámova režimu Šalabí pak aktivně spolupracoval s americkou CIA, ještě před tím se na severu Iráku v oblasti Kurdistánu osobně snažil zorganizovat povstání proti Saddámovi.

Potomek rodiny iráckých bankéřů přitom většinu života strávil mimo Irák. Zemi musel opustit po revoluci v roce 1958, kdy s rodinou utekl jako třináctiletý po vojenském převratu Abdal Karíma Kásima do Spojených států. Tam vystudoval matematiku na Chicagské univerzitě a Massachusettském technickém institutu a následně pracoval jako bankéř ve Spojených státech a v Británii. Právě jako bankéř jordánské banky Petra Bank byl na konci 80. let obviněn v Jordánsku z podvodu a odsouzen k 22 letům nucených prací. Šalabí, v té době již držitel britského občanství, v tu dobu ale zemi již opustil a obvinění popíral.

Čtěte také: Invaze do Iráku přispěla ke vzniku Islámského státu, přiznal Blair

Šalabí byl dlouho považován za oblíbence Pentagonu, především tehdejšího ministra obrany Donalda Rumsfelda a viceprezidenta Richarda Cheneyho. V očích Spojených států se ale kompromitoval právě pochybnými informacemi mimo jiné o iráckém zbrojním programu a v nemilost upadl také u mnohých členů irácké prozatímní vlády kvůli svým dobrým kontaktům na Írán.

„Někteří lidé na něj budou vzpomínat v dobrém, jiní ho ale neměli rádi a nechtěli jeho politiku,“ uvedl bývalý irácký premiér Ajád Aláví. „Ale nehledě na to, Irák ztratil muže, který se tomuto národu snažil významně pomoci a zemi nabídl, co mohl,“ dodal.