Globální rizika 2014: Digitální požáry
GLOBÁLNÍ RIZIKA
Hlavní myšlenka týkající se digitální bezpečnosti spočívá v tom, že až do nedávna se internet vyvíjel tak rychle, že zaskočil i samotné podvodníky. Dnes se víceméně stabilizuje a dosahuje úrovně, kdy další výrazné vylepšení naráží na strop možností naší mysli. Nové a nové generace hackerů a manipulátorů se však mezitím v relativním bezpečí svých pokojů naučili nové podvodné techniky. Už loňská zpráva Světového ekonomického fóra poukázala na meziroční nárůst zhruba o 30 % a na zvyšující se úroveň internetových útoků. Mnoho útoků je přitom vedena na energetická zařízení jako jsou plynovody, ropovody či rozvodné sítě. Cílem je prakticky vždy „výpalné“.
Pokud porovnáme rádio a internet, tak běžná média fungují na základě jeden k mnohým, zatímco internet je médium mnohých směřující k mnohým. Facebook má více jak miliardu aktivních uživatelů a rychle roste i skoro půlmiliardový počet uživatelů čínské platformy Sina-Weibo. Na Youtube se každou minutu objeví tolik dokumentů, že by jejich sledování zabralo víc jako dva dny.
Jako všechny složité věci má internet řadu dobrodiní a zároveň i rizik. V arabském světě se myšlenky rovnosti žen či demokracie západního typu šíří hlavně těmito kanály. Stránky typu „Patientslikeme.com“ (pacienti mně podobní) umožňují výměnu informací mezi nemocnými a ukazují jim, že v tom nejsou sami. Věc má i druhou stránku. Hudebník cestující společností United Airlines si stěžoval, že mu při přepravě zničili kytaru. Napsal píseň „United ničitel kytar“ , kterou vidělo víc jak 12 milonů uživatelů. To způsobilo pokles cen firemních akcií o 10%, což akcionáře stálo 180 milionů dolarů.
Podobně protimuslimské video vedlo k výbuchu násilí na Blízkém východě, který stál desítky životů. Známý je příklad chybného vysílání BBC o politikovi, který byl zapleten do zneužívání dětí. Sítě zprávu rozšířila, politik byl identifikován a jeho kariéra skončila, i když se ukázalo, že došlo k chybné identifikaci. V dřívější době by se tyto informace rozebíhaly pomalu a nejspíš by došlo ke korekci. Dnes dojde k „digitálnímu požáru“, okamžitému přenosu dat velké skupině lidí. Je to jako v přeplněném divadle zakřičet „Oheň!“. Téměř určitě se dá počítat s okamžitou panikou.
Část desinformací vzniká náhodně, ale stále víc se prosazují cílené a záměrně destruktivní akce, jako např. byly zprávy o zaplavení newyorské burzy po bouři Sandy skoro metrem vody, nebo falešné video ukazují neúspěchy britské armády v Basře. Podobně i nepravdivá zpráva o zabití syrského presidenta na čas zvýšila cenu ropy o dolar a po zprávě o neexistující přestřelce v mexickém městě byly zavřeny některé obchody a rodiče se báli poslat děti do školy.
Digitální desinformace nesou jeden zvláštní prvek – je to potřeba zábavy a vzrušení, která bývá někdy srovnávána s počítačovou hrou. Mnoho uživatelů sociálních sítí od nich nečeká zprávu o stavu světa, ale nějakou vzrušující sensaci. Vyplývá z toho jeden znepokojivý závěr – zajímavá, ale chybná informace se šíří mnohem rychleji než nudná pravda. Ukazuje se, že desinformaci předá dál až desetkrát víc lidí než pozdější opravu. Většina lidí se nikdy nedozví, že podlehli a dál šířili chybné informace. Na síti se rovněž šíří politická satira. Velký úspěch měla například zpráva, že bílí Američané sledují víc výroky iránského prezidenta než Baracka Obamy. Tento druh informací je dalšími uživateli a médii okamžitě komentován a přebírán, což zvyšuje jeho důvěryhodnost. Novináři pracují pod tlakem být aktuální a často nemají čas ani energii zprávy ověřovat.
Tím, jak stále víc žijeme ve vizuální kultuře, tak dochází k falšování fotografií nebo celých videozáznamů. Pracuje se přitom podobně jako v reklamě se symboly. Obrovskou pozornost přilákaly upravené fotografie Sochy svobody s temnými mraky či záběry na žraloky v zaplavených ulicích New Jersey. Pochopitelně, že se pracuje na nějaké etickém digitálním kódu, který bude respektovat například náboženskou citlivost, ale v okamžiku, kdy se počet uživatelů sítí začíná počítat ve stovkách milionů a kdy se internetové zpravodajství ze Sýrie, pásma Gazy či Krymu stává politickou a někdy i vojenskou silou, se nedá počítat s nápravou - právě naopak politické a ekonomické hackerství od nesmělých, dětských začátků směřuje k plně rozvinutému, neklidnému, dospělému životu.
Co z toho vyplývá? Dávat si pozor na jakékoliv senzační zprávy, které pracují s mediálními symboly jako jsou slavné osobnosti či významná místa. Veškeré zprávy, které jsou nějak zábavné – zaujmou nás a pobaví a máme chuť je poslat dál, jsou podezřelé. Informační věk se stále víc bude mísit s věkem desinformačním a směřovat k záměrným politickým a ekonomickým manipulacím. Mediální rychlost přináší rizika.
Příště: Klimatická proměna světa
