Česko trhá partu. Vládě nevadí rozšíření plynovodu z Ruska do Německa
Spor o Nord Stream
NOVÉ
1
- čtk,
Česko se nakonec nepřipojí k dopisu sedmi východoevropských členských států EU proti rozšíření plynovodu Nord Stream. Na dnešním jednání o tom rozhodla vláda Bohuslava Sobotky. Potrubí spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře má omezit přepravu ruského zemního plynu přes Ukrajinu. Signatářské země se obávají, že to omezí jejich energetickou bezpečnost. Dopis míří do Evropské komise, které se rozšiřování plynovodu také nelíbí.
Ministr průmyslu Jan Mládek na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že dopis, který formuloval jeho slovenský kolega Vazil Hudák, je příliš silný. „Jednali jsme o tom se slovenským ministerstvem, nepodařilo se ale uzavřít dohodu,“ vysvětlil, proč požádal kabinet, aby se k záměru vyjádřil. Dopis kromě Slovenska podepsaly také Litva, Lotyško, Estonsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko.
Čtěte také: Zrádná ‚matka Angela‘? Když jde o plyn, nezná bratra
Ruská plynárenská společnost Gazprom se počátkem září dohodla s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell na stavbě třetí a čtvrté větvě Nord Streamu. Premiér Sobotka tehdy v reakci uvedl, že plán může Ukrajinu destabilizovat. V podobném duchu se vyjádřil i v polovině listopadu na konferenci o surovinové bezpečnosti v Praze. Ještě ostřeji se proti plánům na rozšíření Nord Streamu vymezovali politici na Slovensku, které by v budoucnu kvůli němu mohlo přijít o příjmy z poplatků za tranzit ruského plynu dále do západní Evropy.
Mládek uvedl, že rozšíření plynovodu Nord Stream má svá pozitiva i negativa, jako ministr odpovědný za energetiku bude podporovat zachování tranzitní cesty zásobování plynem ČR přes Ukrajinu. „Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace,“ řekl Mládek.
