Francie své radikály zná. Zastavit je neumí

Po taktické stránce dosáhli pařížští útočníci z velké části toho, čeho dosáhnout chtěli. Byť obětí v židovském supermarketu asi nebylo tolik, kolik si představovali, a policistka, kterou Coulibaly zastřelil den předtím, byla zřejmě náhradním cílem místo židovské školy. S „mučednickou smrtí“ útočníci počítali. Co víc, z taktického hlediska dalším útokům těžko něco zabrání. Druhá otázka zní: stane se pařížský útok úspěšným aktem terorismu? Vzbudí strach, který přiměje stát změnit svou politiku a společnost změnit své postoje podle přání teroristů? Pokud se hrůza nezmocní mozků, nebudou další teroristické útoky ničím víc než vlnou kriminality. Masivní vlna podpory, jež svedla dohromady všechny vrstvy francouzské společnosti, dává naději do budoucna, ale nezaručuje nic.

Pro Francii není islámský terorismus novinkou a Francie taky není v boji proti němu žádným nováčkem. Má zkušenou rozvědku, jejíž elektronická větev dělá v podstatě to co americká NSA, ovšem v menším měřítku, a jejíž „lidská“ větev – agenti, analytici, intelektuální aparát – je pravděpodobně lepší než americká. Má protiteroristickou jednotku GIGN, jež se může měřit s nejlepšími – v roce 1979 požádal o její služby saúdskoarabský král, když se teroristé zmocnili velké mešity v Mekce. A v roce 1994 v Marseille osvobodila letadlo unesené islámskými teroristy bez jediné oběti z řad svých i 229 civilistů na palubě, čímž odvrátila „francouzské 11. září“. Alžírští teroristé měli v plánu naletět do Eiffelovy věže; pro případ, že by GIGN neuspěla, byla francouzská vláda rozhodnuta zabránit startu letadla jakýmikoli prostředky. Francie není měkká v boji s terorismem, tak jako není měkká v Afghánistánu, Bosně či v Mali. Francouzská veřejnost toleruje vysoké oběti (pravda, často z řad cizinecké legie). O tom, že pařížští útočníci zemřou v dešti dobře mířených kulek, nebylo od začátku pochyb.

Nové číslo Týdeníku ECHO, od pátku v prodeji. pic.twitter.com/KTbFUr1zFC

— Echo24.cz (@echo24cz) January 14, 2015

Jenže jak útokům zabránit? Dnes už víme, že všichni aktéři útoků byli v hledáčku bezpečnostních složek. Chérif Kouachi seděl dokonce ve vězení za organizaci dopravy dobrovolníků, kteří chtěli bojovat v řadách al-Kajdy v Iráku. Jeho bratr Said Kouachi v roce 2011 cvičil v Jemenu s al-Kajdou Arabského poloostrova, o čemž Francouzi věděli od Američanů. Rozvědka se snažila je mít pod dohledem, ale před půl rokem je přestala sledovat, protože jiné cíle dostaly vyšší prioritu.

Celý obsáhlý text si přečtete v aktuálním čísle Týdeníku ECHO, který vychází v pátek 16. ledna.