Už jsi, prokurátore, četl dnešní Frontu?

Hanka Marvanová je hodná holka. Všechno. Ale ona už několik roků po sobě nenachází uspokojení v advokátní praxi, a tak využila nabídku ministryně spravedlnosti, aby jí šla dělat první náměstkyni.

Včera se první náměstkyně v Otázkách Václava Moravce kriticky vyjadřovala k práci státních zastupitelství za to, že v uplynulých letech nedostatečně vyšetřovala některé velké kauzy. A které kauzy má Marvanová na mysli? „Veřejnost mluví o různých podezřeních, v médiích se o tom píše.“ Aha.

Když redaktor s jejími slovy konfrontoval nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, ten odpověděl, jak jedině správně mohl: státní zastupitelství mají vždycky stíhat na základě důkazů, „ne na základě toho, co si myslí veřejnost.“

Že se Marvanová dovolává toho, co tak nějak všichni víme, je na základě jejích zkušeností – nemohla se domoci spravedlnosti pro své klienty zchudlé v H-Systému – sice pochopitelné. Ale pokud takto veřejně promlouvá druhá nejdůležitější osoba na ministerstvu, přestává to být legrace.

Protože co dnes zajímá česká média, která přes všechny stesky o tom, jak jejich moc upadá, jak se zmenšují jejich příjmy, i nadále dominantně určují, co si o stavu české společnosti budou myslet její řadoví členové? Zajímá je Ivo Rittig a kauza Opencard, zajímá je Roman Janoušek, občas - protože i kmotři ODS se přejí - David Rath.

Velká média – a MF Dnes vlastněná Andrejem Babišem zcela explicitně – píší, jako kdyby Rittig byl nejmocnějším člověkem v zemi. Pro každého, kdo má trochu vhled, je to naprosto neudržitelné tvrzení. Ale kolik lidí ten základní vhled má, kolik lidí má dnes čas propracovávat se mediální palbou? Kdo třeba ví, že takový Janoušek nejpozději od roku 2010 přestal mít kšefty?

Potravinový řetězec, v němž vládní deníky nejprve předhodí veřejnosti středně velkého gaunera, veřejnost si podle plánu pomyslí: ano, to je ten vrchní gauner, státní zastupitelství ho začnou vyšetřovat (a někdy dokonce možná i soudy odsoudí), může jistě nějaké ty výsledky mít. Ale bude trpět hroznou výběrovostí. To už Hana Marvanová dospěla od konce 80. let takový kus cesty, že jí to nedochází?