Vy se postarejte o horníky, já přivezu rockery

Zahraniční kapely vystoupí díky podpoře našeho mecenáše pana Zdeňka Bakaly - stojí na plakátu, který je poutačem na letošní ročník slavného rockového festivalu v Trutnově (bude se konat v půlce srpna). Jejich mecenáš pan Bakala je člověk, který aby mohl někde někoho trochu podpořit, musel předtím někde jinde hodně vzít. Nemá smysl teď znovu vyprávět známý příběh privatizace OKD či podpříběh s porušeným slibem o prodeji bytů nájemníkům, soustřeďme se na novinky: minulý týden spadly akcie firmy o 60 procent a vývoj je tak neblahý, že ministr hospodářství Jan Mládek včera nahlas připustil, že by stát OKD koupil. To by mimochodem znamenalo, že dohoda o budoucnosti části OKD, dolu Paskov, z letošního března, kde tak energicky zasahoval ministr financí Andrej Babiš, přestává platit. OKD navenek zachovává klid a věří, že se mu podaří domluvit si s věřiteli restrukturalizaci dluhů (čti: řízený bankrot). To může docela dobře být povinný optimismus a manažeři OKD možná už dnes vládní protektorát v skrytu vyhlížejí.

Mládkovým cílem je udržet těžbu ještě aspoň deset let, a nemá ani cenu vysvětlovat, že i to bude stát miliardy. Opoziční strany ODS a TOP 09 za to vládu kritizují. Jejich představa je, že stát by těžbu neměl uměle prodlužovat. Samozřejmě mají dlouhodobě vzato pravdu, nalévat peníze do nevýdělečného podniku je ekonomický zločin. Ministr Mládek sní o získání strategického investora, ale kdo by si pořizoval takovou továrnu na ztráty? I kdyby Česká republika převzala od Bakaly a spol. celé OKD za korunu (nebo po Babišově intervenci za 50 haléřů), není to hra s nulovým součtem, ale převzetí břemene s mnohamiliardovými dluhy. Aktuálně jde o dvacet miliard.

Parlamentní pravici lze učinit jednu hypotetickou výtku: kdyby byli sami u vlády, dokázali by zachovat ekonomickou poker face a nechat důl zavřít? Dá se vážně tvrdit, že horník po letech fárání je vhodný adept na smysluplnou rekvalifikaci? Je to spor, který dnes každopádně nemá dobré řešení, stát tak jako tak bude platit, jen tradiční politické strany zas o trochu zošklivějí.

Ať už se ale vládní peníze budou pálit dotacemi do těžby, nebo na podporách v nezaměstnanosti, nemělo by se zapomenout na jednu okolnost: stát tu svými penězi nahrazuje peníze, které Bakala s partnery vytáhli na svá konta a částečně na projekty, které mají jednu základní slabinu: až na výjimky se uskutečňují jinde než na Ostravsku.  A týká se to všech jím utrácených peněz, dokonce i těch utrácených bohulibě. Každá koruna, jíž Bakala přesměruje na svůj fond Bílá lilie proti korupci nebo na letenky pro zahraniční rockery, mohla jít na Ostravsko, k čemuž ten člověk má morální povinnost, když se kdysi smluvně zavázal k lacinému odprodeji bytů OKD nájemníkům a slib nedodržel. Každou tu korunu, která nešla na Ostravsko, bude nakonec třeba najít ve státním rozpočtu. Jestliže se záchranným programům pro banky v západním světě roku 2008 přezdívalo socialismus pro bohaté, toto je socialismus pro moralisty.