Lékařský apel ze Sýrie: ‚Dost už smrti a obléhání. Dost už.‘
"Nejkrvavější měsíc bojů"
NOVÉ
- Echo24,
- ,
Zatímco se statisíce Syřanů a Iráčanů daly do pohybu, v Sýrii zaznamenaly zahraniční pozorovatelů jeden z nejkrvavějších měsíců od začátku bojů. Po dvaceti dnech intenzivního bombardování rebelských pozic nedaleko syrského hlavního města Damašku zemřelo podle informací Lékařů bez hranic 377 lidí, více než čtvrtina z toho jsou děti. Další tisíce lidí byly zraněny a v ohrožení jsou stále více než dva miliony dalších obyvatel obléhaných míst.
Lékaři bez hranic uvádějí, že za srpen zaznamenali extrémní nárůst pacientů zraněných při bombardování a jiných hromadných útocích. Zranění a mrtví jsou nejčastěji z oblasti východní Ghúty, kde vládní bombardování rebelů zasahuje i tržiště a další civilní místa a budovy v těsném sousedství hlavního města Damašku.
„Během tohoto období bylo každý den ošetřováno více než 150 lidí s válečnými zraněními. Obležené oblasti se mezitím rozšířily a situace se vyostřila, když se do obklíčení dostaly i tři oblasti na sever od Damašku, kde žije více než 600 000 lidí,“ uvádí Míla Janišová z Lékařů bez hranic. „Lékaři bez hranic mají přesné údaje o počtu obětí hromadných neštěstí v šesti nemocnicích, jedná se o 377 mrtvých a 1 932 zraněných. Přibližně čtvrtina všech obětí, přesněji 104 mrtvých a 546 zraněných, byly děti do věku patnácti let.“
Otřesení jsou podmínkami práce a života v zemi i samotní doktoři. „Toto je jeden z nejkrvavějších měsíců od strašného útoku chemickými zbraněmi v srpnu 2013,“ říká doktor Bart Janssens, ředitel operací Lékařů bez hranic. „Nemocnice, které podporujeme, jsou jen provizorní. Poskytovat v nich zdravotní péči je nebezpečná a náročná práce a je nepředstavitelné, že mohly s danými omezeními zvládat takové krizové zásahy.“
Doktoři za tuto dobu provedli asi 400 amputací a použili tisíce sáčků s infuzí a krevních konzerv, další tisíce jsou stále potřeba, Do obležených oblastí se navíc prakticky nedá dostat, lidé jsou kontrolováni a jakékoliv zásobování včetně základních potravin a lékařského materiálu je téměř nemožné.
„Někdy jsme dva nebo tři dny v kuse nespali,“ uvedl ředitel nemocnice podporované Lékaři bez hranic v jedné z obklíčených oblastí. „Srpen byl nejhorší měsíc, který jsme jako zdravotníci zažili. Kdokoliv, kdo není zraněný nebo mrtvý, se může považovat za šťastného. Dost už smrti a obléhání. Dost krve a strádání. Dost už.“
Všichni proti všem
Ti, co zůstali například v předměstí Damašku zvaném Dúma, se denně chodí skrýt do polí za městem a zbytek zůstává v pasti svých domovů, kde se mohou jen modlit, aby se dožili dalšího rána. Bombardování celé oblasti je takřka na denním pořádku. O životě na okraji syrského hlavního města přináší svědectví ve své reportáži i deník The New York Times.
Střetávají se zde vládní síly prezidenta Bašára Asada a opoziční síly vedené Islámskou frontou a Frontou An-Nusrá, syrskou odnoží Al-Káidy. Jinak je válečný střet v Sýrii velice nepřehledný a bojuje zde proti sobě navzájem spousta provládních, protivládních a extrémistických islámských skupin. Střet se dá označit jako válka všech proti všem a je to válka velmi intenzivní a krutá. Použity byly už i chemické zbraně, zprávy o zvěrstvech samozvaného Islámského státu jsou na denním pořádku.
Čtěte také: Rusko potvrdilo přítomnost vojáků v Sýrii. Jsou tam kvůli zbraním
Občanská válka přímo v Sýrii trvá už téměř čtyři roky a za tu dobu si vyžádala kolem čtvrt milionu obětí. Mezi nimi je podle zprávy Syrské organizace pro lidská práva 12 000 dětí.
Roky vládní blokády udělaly obyvatele damašského předměstí Dúma závislé na tunelech a pašerácích, kteří jimi dodávají do oblasti jídlo a jiné zboží. Množství zboží a jeho produkce mezi občany jsou však nedostatečné. Infrastruktura města je v troskách. Statisícová města po celé Sýrii, jež byla před čtyřmi lety plně funkční a po všech stránkách rozvinutá, dnes vypadají jako Stalingrad na konci slavné bitvy z druhé světové války. Humanitární pomoc je do značné míry zablokována. Jen málo lidí se může dostat dovnitř nebo ven.
Smoke billows from the Syrian rebel-held area of Douma. #AFP PHOTO by @AbdDoumany pic.twitter.com/ib0kPRGXjj
— Aurelia BAILLY (@AureliaBAILLY)
16. Září 2015
V zoufalé situaci se mnozí pokoušejí dostat pryč. Uprchlíků ve své zemi je jen v Sýrii kolem sedmi milionů. Ti, kteří dosáhnou centra Damašku, mohou být vyslýcháni nebo dokonce zatčeni bezpečnostními silami pro podezření ze spolupráce s opozičními silami. Nejen to vyhání mnoho lidí spíš do Libanonu, Jordánska a Turecka. Tyto země hostí většinu ze čtyř milionů Syřanů oficiálně zaregistrovaných jako uprchlíci v zahraničí. Podmínky v tamních uprchlických táborech jsou ale často dost tristní, a tak se mnozí vydávají dál, třeba až do Evropy.
