Co s Havlem? Lze o něm ještě diskutovat?

Diskuse v českém veřejném prostoru se často scvrkává na bezbřehé střílení po protivnících v internetových diskusích a na sociálních sítích. Pravdu mají všichni, pravdu nemá nikdo. Podobná je i diskuse o Václavu Havlovi, jemuž by bylo 5. října 80 let.

Komentátor Echo24.cz Ondřej Štindl k Havlovi píše, že „nemá význam vnímat jeho nepřítomnost jako nějakým způsobem osudovou, rozhodující“ a dodává, že „lidi, kteří se v politickém či společenském smyslu považují za ´Havlovy sirotky´, tímhle koketováním si s beznadějí prezidentův odkaz vlastně popírají“.

Já koketuji spíše s myšlenkou, zda lze o bývalém prezidentovi ještě vůbec normálně a v klidu diskutovat.

Je mi 56 let a Havel pro mě nebyl nějakou figurkou z voskového muzea. Ani naivním fantastou, i když některé jeho názory naivní byly. Byl to politik vyvolávající vášnivé diskuse a někdy sáhl i ke hrám v zákulisí, protože i on dobře věděl, „jak chutná moc“.

Jenže zatímco Václav Havel volal po diskusi, po střetu názorů, což by byl v politice stav spíše ideální, tak dnes se už většinou o ničem nediskutuje. Rovnou někoho někdo zostudí, ostrakizujete, napadá. Pokud máte jiný názor, jste konkurentem (dokonce někdy i svým příznivcem) ihned označeni za blbce. Proč? Už se nesmí mít jiný názor? Je to zločin?

Co by tak asi Havel řekl v dnešním sporu o migraci? Projevil by se jako sluníčkář a vítač? Navrhl by bombardovat vojáky syrského diktátora Asada? (To by asi navrhl.) Nebo by přišel s něčím, co by zase překvapilo? Mám k uprchlické tsunami velmi vyhraněné názory, ostatně navrhl jsem v Senátu, aby Česká republika poslala přerozdělovací kvóty k Evropskému soudu. Snažím se ale poslouchat a sledovat i jiné názory. To dělal i Havel. Ta pře, ta diskuse s ním, to byla kdysi inspirace pro všechny. Samozřejmě pro všechny, kdo opravdu diskutovat chtěli.

Necítím se být „jeho sirotkem“, ale cítím se dotčen (stejně jako u jiných lidí), když se na hlavu kohokoliv snášejí bez důkazů nehorázné výmysly.

Proto jsem se s přáteli rozhodl, že v plzeňské věznici na Borech, kam exprezidenta uvrhli komunisté, mu věnujeme pamětní desku. Odhalíme ji ve středu 5. října, v den jeho nedožitých narozenin.

Ta deska je můj názor. A kdo je názoru jiného, ať hodí kamenem ! Dle dosavadních ohlasů na sociálních sítích již mnohde chybí dlažba na mnohých chodnících…