Zeman označil masakr Arménů za genocidu. Očekává tureckou odvetu
Zeman v Arménii
AKTUALIZOVÁNO
1
Český parlament by měl podle Miloše Zemana přijmout usnesení týkající se arménské genocidy. Český prezident to řekl při středečním setkání se svým arménským protějškem Seržem Sargsjanem. Nyní Zeman očekává, že Turecko v reakci na jeho výrok odvolá z Prahy svého velvyslance. Už ráno uctil Zeman v arménské metropoli Jerevan oběti masakru obyvatel v roce 1915 a označil tehdejší tragickou událost za genocidu.
Prezident ve středu ráno položil věnec u památníku obětem masakru a navštívil muzeum genocidy. V areálu také zasadil strom, u kterého zanechal cedulku, která masakr nazývá genocidou. Vyvražďování Arménů Osmanskou říší jako genocidu uznalo přes 20 zemí světa, Česko mezi nimi není. Turecko takový výklad odmítá.
Zeman zároveň při středečním jednání se Sargsjanem a při jednání národních delegací Česka a Arménie připomněl, že on sám již dříve vyvražďování Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu označil. Sargsjan mu za jeho postoj poděkoval. Zeman navíc očekává, že kvůli jeho výrokům o genocidě Arménů odvolá Turecko z Prahy svého velvyslance, stejně jako to Ankara učinila ve vztahu k Berlínu.
Šéf české Poslanecké sněmovny možnost parlamentní rezoluce nepřímo odmítl. „Dlouhodobě zastávám názor, že k historickým událostem by se měli vyjadřovat historici, nikoli politici,“ sdělil prostřednictvím svého mluvčího předseda Sněmovny Jan Hamáček.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je přesvědčen, že odpovědnost za vyvraždění Arménů Osmanskou říší patří k posouzení historikům. Podle něj šlo o strašnou událost s velikými dopady a strašnými ztrátami na životech. „Hodnocení toho, jak se to celé dělo, bych ponechal nezávislým historikům,“ řekl Zaorálek novinářům s tím, že by k tomu nepřidával žádná politická gesta.
O masakru Arménů jako o genocidě hovořil Zeman v lednu 2014 při Sargsjanově návštěvě Prahy. Podle tehdejšího vyjádření Hradu šlo o Zemanův soukromý názor. Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.
Zeman do Arménie přiletěl v úterý večer. Návštěva památníku byla prvním oficiálním bodem jeho návštěvy. Následovalo setkání s arménským prezidentem Seržem Sargsjanem, vystoupení na podnikatelském semináři a návštěva parlamentu.
Skvělé přivítání v Arménii. České a arménské vlajky na ulicích Jerevanu. pic.twitter.com/jUr3pYO5Ne
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 8. června 2016
Čtěte také: Berlín riskuje střet s Tureckem. ‚Masakry Arménů byla genocida,“ řekl Bundestag
Při masakrech Arménů v Osmanské říši přišlo mezi lety 1915 až 1918 o život přibližně 1,5 milionu příslušníků této křesťanské menšiny. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, důrazně odmítá označit události za genocidu a tvrdí, že počet mrtvých je nadhodnocený. Navíc je považuje za oběti občanské války, nikoli genocidy.
Naposledy toto vyvražďování nazvalo genocidou Německo v rezoluci, kterou minulý týden přijali němečtí poslanci, což vyvolalo odmítavou tureckou reakci. Ankara v reakci na hlasování odvolala svého velvyslance v Německu ke konzultacím.
