Volby v Berlíně podle odhadů vyhrála SPD. AfD zřejmě skončí až pátá
VOLBY V BERLÍNĚ
AKTUALIZUJEME
V nedělních volbách v Berlíně zvítězili podle prvních odhadů sociální demokraté (SPD). Na druhém místě skončila CDU kancléřky Angely Merkelové. Obě strany ovšem ztratily od posledních voleb shodně po 5 %. Na třetím a čtvrtém místě podle odhadů skončí s podobnými výsledky Zelení a postkomunistická Levice. Populistická Alternativa pro Německo (AfD), která ostře vystupuje proti migrační politice spolkové vlády, zřejmě skončí až pátá.
Volební místnosti se v Berlíně uzavřely v neděli v 18.00. Podle prvotních odhadů, které přinesla televize ARD, ve volbách zvítězila koaliční SPD s 23 % hlasů. Na druhém místě pak skončila koaliční CDU s 18 %. Zelení i postkomunistická Levice dostali podle odhadů kolem 16 %, v závěsu za nimi následuje s 12 % AfD, byť ji průzkumy přisuzovaly až 15 %. Za zmínku stojí ještě Svobodná demokratická strana (FDP), které odhady přisuzují 6,5 % hlasů. Konečné výsledky se však mohou ještě změnit.
Oproti předchozím volbám obě hlavní strany (SPD a CDU) ztratily přibližně 5 procentních bodů. Mírně ztratili i Zelení. Polepšila si naopak Levice a také FDP. Největší úspěch oproti minulým volbám zaznamenala AfD, která teď vůbec poprvé získá zastoupení ve vedení Berlína. Ze sněmu naopak zřejmě budou muset odejít Piráti, kteří v nedělních volbách získali jen 1,7 % hlasů.
S kým půjde primátor do koalice?
Přestože volby nejspíš vyhraje SPD, jak slibovaly průzkumy, pozice současného sociálnědemokratického primátora Michaela Müllera zůstává nejistá. Sociální demokraté, kteří doteď vládli v koalici s CDU, už totiž se stranou Merkelové dál vládnout nechtějí. A vzhledem k tomu, že SPD nechce jít do koalice ani s protiimigrační AfD, jako možní spojenci jí zůstávají Zelení, Levice a FDP.
Podle dosavadních výsledků by SPD mohla vytvořit koalici například se Zelenými a Levicí (dohromady 90 křesel z celkových 149). Jako další možnost se nabízí koalice se Zelenými a FDP (dohromady 75).
Pokud by primátor Müller změnil názor a rozhodl se přece jen vládnout s CDU, nabízela by se koalice za podpory Zelených (dohromady 94 křesel). Další možností by byla koalice dvou hlavních stran s FDP (dohromady 77 křesel).
Dosavadní výsledky voleb tak do značné míry kontrastují s volbami, jež se v posledních měsících konaly v někdejších východoevropských zemích. Například letos v březnu svět překvapil úspěch Alternativy pro Německo (AfD), která ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko získala 24 % hlasů a skončila tak druhá hned za CDU kancléřky Merkelové.
Začátkem září pro změnu AfD zaskórovala ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Protiimigrační strana zde s více než 20 % hlasů skončila druhá hned za koaliční SPD. Úspěch AfD vyvolal v Německu rozruch, protože se jednalo o domovskou zemi kancléřky Merkelové.
Čtěte také: Merkelová s CDU na severu neuspěla, bodovala AfD kvůli uprchlíkům
Naproti tomu ve „starých“ spolkových zemích se AfD příliš nedaří. Například volby z minulé neděle, které se konaly v Dolním Sasku, jasně vyhrála CDU kancléřky Merkelové, která získala více než 34 % hlasů. Podobně vysoký počet hlasů dostali i koaliční sociální demokraté (31,2 %), o něco méně pak Zelení (10,9 %). Naproti tomu AfD skončila se svými 7,8 % hlasů až čtvrtá.
Stejně tak v březnových volbách, které se kromě Saska-Anhaltska konaly i ve „starých“ zemích Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, skončila AfD až na třetím místě.
