Chce Řecko vyhlásit bankrot? Vláda to popírá
PENÍZE DOCHÁZEJÍ
AKTUALIZOVÁNO
1
Pokud se se zahraničními věřiteli do konce dubna nedohodneme, vyhlásíme bankrot – přinejmenším na část dluhů. Takový vzkaz přichází podle respektovaného deníku The Financial Times z Atén. Řecká vláda v oficiální reakci úvahy o bankrotu popřela. Skutečností ale je, že zemi docházejí peníze. Německý tisk navíc tvrdí, že euroskupina další pomoc Řecku už neschválí.
Spekulace o možném bankrotu se objevily jen krátce předtím, než má řecká vláda v čele s radikálně levicovým uskupením SYRIZA dodat plán reforem, které mají otevřít cestu k dalším penězům pro Řecko. Atény sice před pár dny poslaly Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) další splátku dluhu, zvažují prý ale, že v květnu a červnu platit už nebudou.
V dubnu musí řecká vláda zaplatit na penzích a platech zhruba 2,4 miliardy eur, tedy podobnou částku, kterou má do června splatit MMF. 1. května Řeky čeká splátka 200 milionů eur měnovému fondu, 12. května pak zhruba 770 milionů eur. Výrazných 1,6 miliardy eur pak Řecko musí MMF zaplatit v červnu.
„Jsme na konci cesty. Pokud (eurozóna) záchranné peníze neuvolní, není alternativa,“ uvedl k možnému vyhlášení bankrotu zdroj z řecké vlády pro The Financial Times (FT).
Problém je, že část trhu už tato prohlášení bere pouze jako běžnou nátlakovou rétoriku a vyjednávací taktiku. I před zmíněnou splátkou MMF z minulého týdne padala slova o návratu k drachmě a znárodnění řeckého bankovního systému.
Mluvčí řecké vlády zprávy o zvažovaném vyhlášení platební neschopnosti popřel s tím, že jednání jdou rychle kupředu. Taktéž odmítavé reakce se dočkaly spekulace německého tisku, že v Řecku spěje situace k předčasným volbám.
Čtěte také: Řecko uhradilo další část dluhu. Peníze mu ale docházejí
Řecko se chystá na státní bankrot a odchod z eura
Křeč řecké vlády pokračuje v rovině typicky rozdílných vyjádření doma a ven, připomínají dále FT. Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí potvrdil, že Řecko dostojí svým závazkům vůči věřitelům s tím, že „hledá vzájemně výhodné řešení v rámci svého mandátu od voličů“. V minulém týdnu ale Varufakis řekl, že nejvyšší prioritou vlády je naplnění jejích domácích závazků, to znamená důchody a platy.
Řecko 26 stran navrhovaných reforem předložilo věřitelům začátkem dubna. V bezprostřední reakci padala slova o tom, že Atény jsou příliš optimistické ohledně rozpočtových příjmů a vyhýbají se klíčovým problémům souvisejícím s penzijním systémem a trhem práce.
Náměstci ministrů financí eurozóny dali minulou středu řecké vládě šest pracovních dnů na přepracování seznamu. Údajně tak chtějí zajistit, aby bylo možné 24. dubna na zasedání ministrů financí eurozóny dosáhnout dohody o uvolnění zbývajících peněz ze záchranného programu.
Německá média ale uvedla, že Řecko miliardy ani 24. dubna nedostane a dosavadní vyjednávání mezi oběma stranami jsou ještě blíže krachu. Deník Handelsblatt například napsal, že podle místopředsedy Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise se euroskupina zaměří jen na konstatování vývoje jednání. Dombrovskis v pondělí podle agentury Reuters podotkl, že Řecko nevypracovává a nezavádí strukturální reformy požadované jeho evropskými partnery dostatečně rychle. Zopakoval také, že už zbývá jen málo času do chvíle, kdy Atény zůstanou zcela bez finančních prostředků.
Také list Süddeutsche Zeitung s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavená zdroj Evropské unie pak dodal, že euroskupina již nedoufá v to, že na zasedání „dosáhnou bodu obratu v řecké krizi“. „K dohodě v Rize nedojde,“ řekl zdroj, podle kterého jsou tak jednání s Aténami blíže krachu.
