Řecko se chystá na státní bankrot a odchod z eura

Řecká krize se vyhrotila do akutního stádia. Marxistická vláda v Aténách se začíná připravovat na radikální scénář divokého státního bankrotu a opuštění eura. Tento týden bude v Aténách i Bruselu opravdu hektický. Státní pokladna už je téměř prázdná. A dohoda mezi řeckou vládou a Evropskou unií o prodloužení záchranného programu a poslání nové dávky peněz na přežití, se nerýsuje. Brusel a hlavně Berlín opakovaně vyzvaly marxistický kabinet, aby nepřijímal žádné jednostranné kroky. Odpovědí na tuto žádost bylo schválení „humanitárního“ zákona, zaručujícího části společnosti elektřinu a některé potraviny zdarma. Jen do zdravotnictví bylo přijato čtyři a půl tisíce zaměstnanců. Ve chvíli, kdy žádáte o záchranné peníze, to zní jako výsměch.

Jenže se přitvrzuje i z druhé strany. Britský deník Financial Times, který je svého druhu věstníkem pro úniky testovacích balonků z evropských institucí, přináší zprávu s titulkem: Frustrovaní úředníci chtějí, aby se řecký premiér zbavil radikálně levicové části své koalice Syriza. Pro marxistu Alexise Tsiprase, kterého považují za umírněného, už mají bruselské elity přímo připravený plán na novou vládu. Nejen úředníci, ale i někteří ministři financí ze zemí eurozóny na Tsiprase tlačí, aby po odříznutí radikálního křídla Syrizy vytvořil novou koalici s levicovou stranou PASOK a novou stranou levného středu To Potami (Řeka), která v lednových předčasných volbách kandidovala vůbec poprvé. Tlak je zjevně velmi agresivní. „Tsipras si musí vybrat, jestli chce být ministerským předsedou nebo lídrem Syrizy,“ citují FT vysoce postaveného evropského úředníka „Tato vláda nemůže přežít,“ dodává nejmenovaný zástupce jednoho ministra financí zemí eurozóny.

Po takových hláškách není překvapivé, že se Řekové zatvrzují. Jiný britský deník The Daily Telegraph referuje ze zdrojů Syrizy o přípravách na divoký odchod z eura. „Snaží se nás přimět k rituálu ponížení a zatlačit nás do kouta. Pokouší se nás dostat do pozice, kdy buď zkrachujeme vůči našim lidem, nebo podepíšeme dohodu, která je pro nás politicky toxická. Jestli je tohle jejich cíl, ať s námi nepočítají,“ Syriza už sepisuje plán na návrat k drachmě. „Zavřeme banky a znárodníme je. Pokud budeme muset, vydáme směnky. Všichni moc dobře víme, co to znamená. Rozhodně se ale nestaneme protektorátem Evropské unie.“

Snaha o bruselský zásah do vnitřní politiky Řecka a diktát, kdo má sedět v kabinetu, je skutečně drsná linie. A může vyvolat stejně drsné následky. Není to poprvé, kdy si unijní mandaríni vybírají, kdo bude vládnout v ohrožených zemích. Na podzim 2011 podmínila Evropská centrální banka pomoc Itálii tím, že skončí ve vládě Silvio Berlusconi. K moci se dostal místo něj úřednický kabinet někdejšího eurokomisaře Maria Montiho. Tehdejší italský ministr financí Gulio Tremonti při rekonstrukci událostí vzpomínal. „Dostal jsem v té době dva dopisy. Jeden od mafie, druhý od Evropské centrální banky. Ten od ECB byl horší.“

Řecko prochází sociální katastrofou a totálním rozkladem důvěry ve stát a politiku. Lidé utekli k marxistické Syrize právě, protože měli pocit, že je obě velké strany – levicový PASOK a pravicová Nová demokracie – uvrhly nejdřív do dluhů a pak do dusivé úsporné kúry, diktované Bruselem a Berlínem, která jejich zemi dorazila. Pokud uvidí, že diktátu podlehla i Syriza, dá se čekat další radikalizace už dnes velmi frustrované společnosti, kde je šedesát procent mladých bez práce.

Vláda musí ve čtvrtek 9. dubna zaplatit 450 milionů dolarů Mezinárodnímu fondu. Jenže když to udělá, nemá už peníze na důchody a platy, které musí Řekům poslat v úterý 14. dubna. „Jsme levicová vláda, pokud si máme vybrat mezi bankrotem vůči MMF a bankrotem vůči našim lidem, je to jasná volba,“ říká v Telegraphu zdroj ze Syrizy.

Pokud splátka do MMF ve čtvrtek neodejde, bude to poprvé za sedmdesát let historie fondu, kdy mu někdo z dlužníků nezaplatí. Závazky splatila Argentina, Rusko i všechny rozvojové země. První, kdo to neudělá, bude člen eurozóny. Klubu, který se definuje jako elitní. Nesplacení závazku MMF spouští řetězovou reakci, kdy o splacení musí rychle požádat další věřitelé. Pak už přichází kapitálové kontroly, zmíněné zavření bank a rozjezd krizového plánu na odchod z eura.

Evropská unie už řekla, že je Aténám připravena dát krizovou překlenovací půjčku na platy a důchody 14. dubna, pokud dodrží svůj závazek vůči MMF. Jenže Syriza už nejspíš nevěří, že peníze z Bruselu přijdou. Proto chce to málo, co ještě ve státní pokladně má, nechat pro své občany.

Flamboyantní ministr financí Janis Varoufakis (který je podle řady indicií tím, kdo mluvil s Daily Telegraph o plánu na odchod z eura) v neděli odletěl do Washingtonu na urgentní schůzku s šéfkou Mezinárodního měnového fondu, francouzskou exministryní financí Christinou Lagardeovou. Ve středu 8. dubna, den před splátkou dluhu, odjíždí premiér Alexis Tsipras za Vladimirem Putinem do Moskvy.

Vývoj příštích dní si nikdo netroufne odhadnout. Je ale zarážející, že se evropské elity dosud nepokusily rozjet vstřícná jednání o klidném, přátelském odchodu Atén z eura, při němž jim Evropská unie solidárně a velkoryse pomůže, aby se Řekové cítili, co nejméně frustrovaní.