Svobodný internet? Stačí když se jeden šéf špatně vyspí

Zájem o boj s dezinformacemi, rozvířený u nás iniciativou firmy Seznam, neutuchá. Česká nadace Open Society Fund Praha v těchto dnech zveřejnila analýzu toho, kolik provozovatelé dezinformačních stránek z reklamy vytěží. Neumím posoudit kvalitu jejich metodologie, co se týče výpočtu příjmů. Číslo, ke kterému dospívají, ale není příliš ohromující:

„Celkově mohou mít tyto stránky z reklamy příjem odhadem 2,3 milionu korun měsíčně, tedy 23,9 až 32,4 milionu korun ročně.“

Pokud by mělo jít doslova o ruskou propagandu, tak má zjevně ještě rezervy. 32 milionů korun vydělá Gazprom pravděpodobně za pár minut. Autoři navíc uvádějí, že „většina zisku ale plyne k několika největším serverům, významnou návštěvnost a příjem má přibližně 10 ​největších ze vzorku“. Což se dá říct taky tak, že většina těch webů nevydělává skoro nic.

K tomu vzorku navíc autoři podotýkají, že „Nadace OSF si nekladla za cíl ověřit existující databáze, a je tedy možné, že obsahují i weby na pomezí běžného bulvárního média a konspiračního webu“. Mezi „existujícími databázemi“ se ocitl i „seznam 42 českých a slovenských webů, které šíří ruské lži“ z našeho webu Echo24, což by mohlo znít lichotivě, ale byl to v podstatě jen článek o slovenském aktivistovi Juraji Smetanovi.

S doporučeními studie – aktualizovaný seznam webů, transparentnost hodnocení, transparentní možnosti pro zadavatele reklamy atd. – nelze v této obecné podobě než souhlasit. Ďábel je vidět v detailech.

Mezitím se ale na mezinárodní scéně událo něco, co se naší diskuse týká.

Víte, co je to CloudFlare? My laici, pro které pojmy jako „reverse proxy“ zůstanou navždy tajemstvím, tomu nikdy neporozumíme, ale lze pochopit tolik, že je to firma, která poskytuje webům služby, jež je činí rychlejší, bezpečnější a odolnější proti útokům. Jako taková je součástí infrastruktury internetu. Ne klíčovou – na rozdíl od třeba registrace a hostingu bez ní stránky můžou fungovat –, ale důležitou.

Víte, co to je Daily Stormer? To byl americký web, podobnost jehož názvu s německým Der Stürmer není čistě náhodná. Byl to web rasistů a neonacistů – ne takových, kteří říkají „já jen kladu otázky“ nebo „nejsem rasista, ale...“. Takových, kteří říkají „jo, já jsem rasista“. Je to taky web, na kterém organizovali neblaze proslulou demonstraci v Charlottesville a pak si libovali, že prvotní reakce prezidenta Trumpa na vraždu, k níž tam došlo, byla pro ně výborná.

V posledních dnech zrušili registraci jejich adresy velcí registrátoři GoDaddy a Google, a tak to zkusili v Rusku. Ale tam zřejmě usoudili, že Snowden jim stačí, anebo že by to vypadalo hloupě, když sami tvrdí, že na Ukrajině si nacisti můžou dělat, co chtějí. Ruská registrační firma dostala dopis od státního orgánu Rosskomandor, aby zvážili, jestli nemají registraci zrušit, ve firmě to zvážili a zrušili ji.

Ale ještě předtím se stalo něco jiného. Do médií pronikl e-mail, který napsal zaměstnancům šéf CloudFlare Matthew Prince. Má to zjevně v hlavě srovnané, e-mail (i veřejný blog, který následoval) je dobře napsaný. „CloudFlare dnes ukončilo služby pro Daily Stormer,“ začal.

„Bylo to moje rozhodnutí. V našich obchodních podmínkách si vyhrazujeme právo vyřadit uživatele z naší sítě podle naší úvahy. Moje zdůvodnění tohoto rozhodnutí bylo jednoduché: Lidé stojící za Daily Stormer jsou hovada a už jsem toho měl dost.

Říkám jasně, že šlo o svévolné rozhodnutí. (…) Ráno jsem se probudil ve špatné náladě a rozhodl jsem se, že je vykopnu z internetu. Zavolal jsem právní tým a řekl jsem jim, co uděláme. Zavolal jsme tým pro důvěru a bezpečnost a řekl jsem jim, ať tu službu zastaví. Bylo to rozhodnutí, které jsem mohl udělat, protože jsem CEO velké firmy zabezpečující infrastrukturu internetu.“

Dobré, ne? Zachoval se jako morální člověk, přijal odpovědnost za působení firmy na společnost. Postavil se proti nenávisti.

Pokud si tohle myslíte, tak, jak se dnes psává v titulcích, nebudete věřit tomu, co následovalo.

„Poté, co jsem učinil toto rozhodnutí, musíme si promluvit o tom, proč je to nesmírně nebezpečné,“ pokračoval Prince. „Doslova jsem se probudil ve špatné náladě a rozhodl jsem se, že by někdo neměl být na internetu. Nikdo by neměl mít takovou moc.

Když jsem (nejmenovanému zaměstnanci) řekl, co uděláme, zeptal se: ,Je tohle den, kdy zemřel internet?‘ Dělal si napůl legraci, ale já si myslím, že to je důležitá otázka. Je důležité, aby z to, co jsme dnes udělali, nevznikl precedent. Správná odpověď zní, že my máme být důsledně obsahově neutrální. Ale musíme diskutovat o tom, kdo a jak kontroluje obsah na internetu. Tu diskusi jsme nemohli vést, dokud byl Daily Stormer na internetu. Teď ji snad budeme moci vést.“

Proč tu diskusi doteď nemohli vést? Na jedné straně si CloudFlare byl vědom, že lidé kolem Daily Stormer si byli vědomi své situace a kvůli tomu, že jim CloudFlare nepřestával poskytovat služby, si začali myslet, že mají ve firmě spřízněné duše. Na druhé straně na Prince naléhali „bílí“ (tj. nezištní, dobrými úmysly vedení) hackeři, aby je na Daily Stormer pustil, a oni už ho sundají. Jenže, jak napsal Prince v následujícím veřejném blogu:

„Můžete se tak jako já domnívat, že Daily Stormer je nechutný. Můžete se domnívat, že by měl být omezen. Můžete si myslet, že jeho autoři by měli být trestně stíháni. Rozumní lidé si toto vše mohou myslet a myslí si to. Ale to, aby mechanismus kontroly obsahu spočíval v DDoS útocích dobročinných hackerů, podvrací jakékoli racionální pojetí spravedlnosti.“

Souvisí to nějak se Seznamem?

Seznam není firmou zabezpečující internetovou infrastrukturu. Ale, jak jsme viděli, ani CloudFlare není pro páteř internetu úplně nezbytný. Umožňuje provozovatelům stránek na internetu lépe přežít. To Seznam taky v tom smyslu, že jim pomáhá jejich práci monetizovat, bez čehož nic dlouhodobě moc nejde.

Seznam je soukromá firma, může obchodovat, s kým chce. To, jak jsme viděli, CloudFlare taky – i on to má v obchodních podmínkách.

Role internetu v posledních letech exponenciálně narůstá a mění se. I naše judikatura to reflektuje – například v nálezu Ústavního soudu, podle něhož přístup na internet patří k základním životním potřebám. Při takovéto moci není daleko doba, kdy můžou začít být internet a nejdůležitější firmy, jež na něm zprostředkovávají obsah, regulovány jako utility. Tak jako třeba telefonní operátor, který nemůže odmítnout spojit váš telefonní hovor, protože si povídáte o ošklivých věcech. Nevím, jestli Seznam má povahu utility. Ale je to velmi důležitá firma na českém internetu.

Slovo regulace má špatnou reputaci. Ale stojí za úvahu, co je lepší – transparentní regulace, anebo metody, o nichž Prince upozorňuje, že „podvracejí jakékoli racionální pojetí spravedlnosti“?

Úplně svobodný internet je nebo byl ideál. Proto jeho tvůrci a správci vždy tolik usilovali o to, aby jeho správa zůstala ve své současné podobě – v zásadě v rukou nevládních, převážně amerických organizací – a nebyly k ní připuštěny vlády, jako o to usilovaly státy od Ruska přes Írán po Čínu. Prince sám si uvědomuje, že absolutní svoboda projevu je americká myšlenka, kterou v jiných oblastech světa nesdílejí. Zato je podle něj téměř univerzálně přijímán princip „due process“ – který ironicky nemá jasný český překlad, ale je neodmyslitelný od právního státu a práva na spravedlivý proces. Prince upřesňuje, že má na mysli, že „na té nejzákladnější úrovni due process znamená, že když jste účastníky nějakého systému, měli byste mít možnost znát pravidla, kterými se systém řídí“.

To je myslím dobrý požadavek. Metody spočívající v seznamech seznamů a přístupu „propagandu poznám, když ji vidím“ mu nedostačují.