Michalákové v Norsku obě děti sebrali. ‚Promyšlený postup‘
Případ bratrů Michalákových
AKTUALIZOVÁNO
2
Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce. Ke staršímu ztrácí matka rodičovská práva. Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Norská sociálka odebrala rodičům děti v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání, ta se ale nepotvrdila.
Norské úřady nevyhověly žádosti Evy Michalákové, která usilovala o navrácení dětí do vlastní péče. Stížnost, kterou podala již v prosinci loňského roku, Krajská komise pro sociálně právní ochranu dětí zamítla a naopak rozhodla ve shodě s protinávrhem úředníků Barnevernu, norské sociálky. Ta požadovala, aby Michalákovou komise zbavila veškerých práv k oběma dětem a dala souhlas k adopci mladšího z nich pěstouny.
„Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala. Je zřejmé, že standardními právními a diplomatickými prostředky nikdo absolutní zvůli norského Barnevernu neporazí,“ komentuje rozhodnutí advokát Michalákové Pavel Hasenkopf.
Čtěte také: Vyhosťme norskou velvyslankyni, žádá europoslanec Zdechovský
Komise posuzovala stávající vazby dětí na pěstouny. Nezabývala se však kompetencemi matky poskytnout dětem zodpovědnou péči, jejíž prokázání mělo být podle českých úřadů a české vlády účelem tohoto řízení. Kompetencemi matky se odmítla nadále zabývat a existenci širší rodiny nevzala vůbec v potaz.
Mladšího Davida poslaly úřady k adopci
Adopci mladšího syna Davida Norové zdůvodnili snahou zajistit mu stabilní prostředí u pěstounů, kterou podle Krajské komise komplikují opakované snahy matky o jeho vrácení. Komise se navíc obává, že matka, pokud by jí zůstala zachována rodičovská práva, by pěstounskou rodinu mohla obtěžovat podáváním dalších návrhů na vrácení syna.
Vyšlo najevo, že už v roce 2012 byl David Michalák umístěn do rodiny, která usilovala o adopci dítěte. Uspokojení čekatelské rodiny proto bylo také zřejmým důvodem rozdělení dětí.
U staršího Denise úřady jako klíčový důvod odnětí rodičovských práv uvedly zveřejnění případu médii, které způsobila Michaláková. „Evě například extrémně uškodily komentáře úplně cizích lidí z internetových diskuzí, kde mluvili o únosu. Stačilo, že je vzala vážně pěstounka, a soud úplně pominul, že rodina neměla s těmito komentáři nic společného,“ říká advokátka Dora Boková.
Čtěte také: Čekání na norskou spravedlnost
Podle zástupců rodiny také zesílila podezření na problematické zacházení se starším synem ze strany Barnevernu i pěstounů a rodina se o chlapce bojí. Michaláková se tak k Denisovi nesmí přiblížit.
„Barnevern čtyři roky pracoval na tom, aby kontakt chlapců s rodinou byl minimální a posílil se jejich vztah k pěstounům. Jde o promyšlený postup, kterým Barnevern vlastní rodinu cíleně nahrazuje pěstouny a dává pěstounům neomezený prostor k manipulaci s dětmi. Je třeba zdůraznit, že navzdory bolestným zkušenostem je rodina Evy Michalákové v zájmu dětí připravena s pěstouny spolupracovat. Krajskou komisi to ovšem nezajímalo,“ doplnila Boková.
Z okruhu českých podporovatelů Michalákové, přišla zpráva o výsledku soudního stání, které se konalo předminulý týden, až dnes.
Michaláková se podle všeho proti rozhodnutí Krajské komise odvolá. Letos na jaře přitom ředitele českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána jeho norští partneři údajně ubezpečili, že adopce jako radikální krok nehrozí.
