Po*rané umění, skončím na pracáku, napsal do diplomky. Vedoucí ji chválí
Diplomka o ničem
NOVÉ
1
Ve své diplomové práci nic neřeším, nemám žádnou motivaci, vedoucího jsem ignoroval a stejně skončím na pracovním úřadě, napsal student Fakulty výtvarných umění brněnského VUT Kryštof Ambrůz do své závěrečné diplomové práce. Přesto dostal v posudcích nejvyšší hodnocení, vedoucí ho dokonce navrhl na cenu děkana a práci, která má čtrnáct stran včetně příloh, tak student úspěšně obhájil.
Anotace práce je velmi stručná, Ambrůz na rovinu říká, že nemá žádný cíl. „Ve své diplomové práci nic neřeším, ničeho se nedotýkám a v závěru k ničemu nechci dojít. Pracuji bez tématu, bez motivace,“ píše ve své práci student.
Podle Ambrůze nemá studium umění pražádný smysl a titul z tohoto oboru mu stejně nikam nepomůže. „Moje zájmy také začaly směřovat k jiným věcem než je posrané umění. Nyní je pro mě mnohem důležitější přežití, kde umění už nemá svoje místo. (…) Nevidím v tom žádný smysl, protože po úspěšném / neúspěšném ukončení studia s titulem MgA. nebo jenom BcA. se opět vrátím na pracovní úřad s nulovým uplatněním,“ píše student, který hodnotí své studium jako neúspěšné a jako ztrátu času.
Ambrůz se začal své práci věnovat až těsně před termínem odevzdání, na rozdíl od jiných studentů se to však nesnažil nijak maskovat. „Celý rok jsem nic nedělal, protože na to nebyl čas. Místo toho bylo daleko důležitější najít si práci a jako normální člověk se zařadit do systému, který z nás v České republice dělá otroky pracující za směšné peníze,“ napsal Ambrůz, který si přivydělával ve školním bistru.
Práce má jen čtrnáct stran včetně příloh, nutno dodat, že k práci náleží i umělecké dílo. To však student v době psaní diplomky měl jen vymyšlené a realizaci teprve chystal. Mělo jít o instalaci těžkých opracovaných kmenů stromů a pomalovaných bund. Při výběru materiálu prý volil to nejlevnější, aby mu „zbylo na oběd“.
Čtěte také: Diplomové práce na zakázku. Byznys za 200 milionů ročně
„Trámy budou ležet na zemi, přicházím tak o jednu stěnu každého trámu. Pokud stály, tak by ohrožovaly své okolí pádem na jednoho z vás, popřípadě mě. Docela srandovní představa, že by jedna z mých soch někoho zranila nebo zabila,“ žertuje Ambrůz ve své práci. Svého vedoucího práce podle svých slov ignoroval, jeho komentáře by prý stejně nebyly přínosné.
Pochvala vedoucího i oponenta
Přes rebelské pojetí diplomové práce však vedoucí i oponent posoudili práci velmi kladně a oba navrhli nejvyšší známku. Vedoucí práce Jan Šrámek sledoval umělecký vývoj Ambrůze na škole „velmi pozorně“. „Jeho práce se z mého pohledu vždy řadila k tomu nejzajímavějšímu, co za zdmi školy aktuálně vznikalo. Vzhledem k okolnostem, které provázely vznik jeho diplomové práce, považuji skutečnost, že se Ambrůzovi podařilo nakonec dospět až k samotné obhajobě, za úspěch,“ napsal do posudku Šrámek.
Student do práce ironicky napsal, že určitě dostane za svou práci nejvyšší známku A a určitě dostane i cenu děkana. Vedoucí Šrámek jeho předpověď splnil: „Přesně jak Kryštof Ambrůz předpověděl ve svojí teoretické diplomové práci, hodnotím jeho praktickou diplomovou práci jako vynikající a rád bych ji také doporučil na cenu děkana.“
Oponent Martin Mazanec ve svém posudku Ambrůze chválí za kritický přístup k uměleckému vzdělání. „V rámci diplomové práce si autor klade zásadní otázky ve vztahu k uměleckému provozu, tak smyslu vysokoškolského systému pro oblast uměleckých oborů, což vnímám jako zásadní poznatek,“ dodal Mazanec.
